reklama

"Musíme mít otevřené oči pokud jde o činy nepřátelských států jako je Rusko, které ohrožují možný růst Východního partnerství a které se snaží rozložit naši společnou sílu," upozornila Mayová.

Projekt Východního partnerství začal v roce 2009 v Praze a jeho smyslem byla podpora proevropské orientace zemí na východ od unie. Rusko ale na celý koncept hledělo s rostoucím podezřením. Ukrajinské rozhodnutí v roce 2014 podepsat s EU rozsáhlou asociační dohodu vedlo k hluboké politické krizi, anexi Krymu, dosud nevyřešenému konfliktu na východě Ukrajiny a výraznému ochlazení vztahů mezi západním společenstvím a Moskvou.

Právě ukrajinské straně, kterou v Bruselu reprezentuje prezident Petro Porošenko, podle diplomatických informací zatím jako nedostatečný vnímá diplomaty dopředu připravený návrh závěrečné deklarace. Ta - ve snaze uspokojit především vůči případnému rozšiřování EU opatrné Nizozemsko - jen uznává evropské aspirace zemí partnerství.

Český premiér Bohuslav Sobotka doufá, že společný text přijat bude. "Předpokládám, že bude jasně potvrzen zájem EU spolupracovat se šesti zeměmi, které jsou součástí Východního partnerství," řekl.

Podle německé kancléřky Angely Merkelové jsou vztahy EU se zeměmi partnerství důležité jednak pro jejich občany a tamní demokracii, za druhé ale také pro vlastní evropskou bezpečnost. Ohledně Běloruska hodlá podle Merkelové EU dál tlačit na demokratický rozvoj země. Letos v únoru EU uvolnila své sankce zavedené vůči Bělorusku v roce 2004.

Unie na summitu slíbí Ukrajině, Arménii, Ázerbájdžánu, Gruzii, Moldavsku i Bělorusku finanční a další podporu ve čtyřech oblastech definovaných jako "silnější hospodářství, lepší vládnutí, silnější propojenost a silnější společnost".