Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Sísí po masakru u mešity nařídil armádě: Zabezpečte Sinaj, klidně i násilně

Nový egyptský prezident Abdal Fattáh Sísí
Nový egyptský prezident Abdal Fattáh Sísí
Foto: Egyptská TV

Káhira - Egyptská armáda dostala tři měsíce na to, aby zajistila bezpečnost na Sinajském poloostrově. Minulý týden si masakr v mešitě Ravda v severosinajském Bir al-Abdu vyžádal životy 305 lidí, včetně 27 dětí. Dalších více než 100 osob bylo zraněno. Jednalo se o nejkrvavější teroristický útok v dějinách Egypta.

Podle očitých svědků útočilo asi 25 až 30 ozbrojenců. Žádná skupina se dosud k útoku nepřihlásila, ale hlavním podezřelým je teroristická organizace Islámský stát (IS).

Egyptské úřady dlouhodobě přičítají odpovědnost za zabití stovek policistů a vojáků na Sinajském poloostrově teroristické organizaci Sinajská provincie, jejíž členové v listopadu 2014 přísahali věrnost vůdci IS abú Bakrovi Bagdádímu.

Podle místních obyvatel si pachatelé terč pátečního útoku vybrali záměrně kvůli tomu, že do mešity Ravda chodí příslušníci kmene Savarka. O nich je známo, že spolupracují s bezpečnostními silami proti radikálům a jsou vyznavači súfismu, mystické formy islámu, kterou jiné muslimské skupiny považují za kacířství.

"Zodpovídáte za to, aby byla v nadcházejících třech měsících na Sinaji zajištěna bezpečnost a stabilita," řekl egyptský prezident Abdal Fattáh Sísí novému hlavnímu veliteli egyptských ozbrojených složek. "Můžete použít i hrubé násilí, pokud to bude zapotřebí," dodal.

Témata:  Abd Fattáh Sísí útok na mešitu na Sinaji Islámský stát Egypt

Související

Aktuálně se děje

11. srpna 2025 8:24

"Here we go again." David Gránský se těší na druhého potomka

Baby boom v českém šoubyznyse se během uplynulého víkendu dočkal dalšího pokračování. Známý herec a moderátor David Gránský a jeho manželka Nikola oznámili, že čekají druhého společného potomka. 

Zdroj: Jiří Hrubý

Další zprávy

komáři

Západonilská horečka v Itálii dál zabíjí. Od řady jiných nemocí se výrazně liší

Západonilská horečka, na níž jen letos v Itálii zemřelo deset lidí, se stává čím dál častějším tématem v Evropě. Původně jde o nemoc, která byla zjištěna v Ugandě v oblasti Západního Nilu, podle čehož dostala i svůj název. První zaznamenaný případ je z roku 1937, a to u pacientky, jejíž horečnatý stav byl diagnostikován jako západonilská encefalitida. Během doby se tento virus rozšířil do mnoha koutů světa, ale největší šíření zažívá právě v posledních letech, kdy se dostává i na území Evropy a Severní Ameriky. Specifické pro nemoc je, že většina lidí ji prodělá bez viditelných příznaků, proto o skutečném rozsahu nákazy dodnes panují mezi lékaři dohady.