Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Strach z KLDR? Američané rozšíří raketový štít. Má to ale háček

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: U.S. ARMY

Washington - Americký kongres odhlasoval novou podobu Zákonu schvalující národní obranu (NDAA), čímž dal zelenou armádě, aby vyvinula novou a lepší protiraketovou armádu. Spojené státy americké tak v následujících letech čeká masivní rozšíření raketového štítu, reagují tak na rostoucí hrozby, které přichází mimo jiné z KLDR.

Severní Korea otestovala v úterý večer mezikontinentální balistickou raketu Hwasong-15 a prohlásila se za jadernou velmoc. Odborníci tvrdí, že nyní by mohla zasáhnout i Washington. Bílý dům se však na podobné situace dlouhodobě připravuje a na NDAA vydá o 4,4 miliardy dolarů víc, než bylo původně potřeba.

Většina protiraketových programů autorizovaných NDAA chrání území Spojených států před severokorejskou hrozbou. Tyto systémy jsou finančně velmi nákladné, přitom chybí data z praktického použití, jejich účinností si tak nemůže být nikdo jistý. Eskalující konflikt však přesvědčil stát, aby do této nedůvěryhodné obrany investoval peníze.

Nastávající změny se dají rozdělit do dvou kategorií. V té první půjde o vylepšení stávajících systému a investovat se bude i do zkušebních projektů, které mají zvýšit přesnost obrany. Jednat se bude zejména o systém na zemi, který se zaměří na sestřelování raket ve střední fázi letu. Týkat by se to mělo systémů podobným Fort Greely na Aljašce.

V té druhé půjde hlavně o vývoj nových a dosud nepoužívaných programů včetně technologie, která by se instalovala na umělé družice kolem Země. Tyto zbraně však budou velmi drahé a není zaručeno, že vyvíjené zbraně bude skutečně možné využívat i v praxi.

Současně však rozšiřování protiraketového štítu s sebou přináší kromě obrany i další problém. Pro vládu ve Washingtonu je budování lepších systémů součástí jejich vlastní obrany, nicméně ostatní státy s jadernými zbraněmi by tento krok naopak mohly vnímat jako americkou agresi a dotčené státy budou mít pocit, že se tím snížila jejich vlastní schopnost odvrátit případný americký útok.

Paradoxně, pokud je americká obrana slabá, pak Rusko nebo Čína nebudou mít důvod rozvíjet svou jadernou technologii, protože ta současná je dostatečně nebezpečná a může ohrozit Washington. V případě, že bude Bílý dům lépe chráněn, pak potenciální nepřátelé se budou chtít přizpůsobit a v rámci vylepšení zdokonalí i oni své zbraně.

Současný krok amerického kongresu tak může mít dalekosáhlé důsledky. Místo, aby přispěl k udržení míru na planetě, může naopak vyvolat další soutěž v jaderném ozbrojování. Rusko a Čína budou vždy chtít držet krok s USA, aniž by si přály země rozpoutat válku, nicméně slabší státy, jako je Irán nebo Severní Korea, by mohly na opatření reagovat mnohem větší agresivitou.

Témata:  Severní Korea USA protiraketová obrana

Související

Aktuálně se děje

8:24

"Here we go again." David Gránský se těší na druhého potomka

Baby boom v českém šoubyznyse se během uplynulého víkendu dočkal dalšího pokračování. Známý herec a moderátor David Gránský a jeho manželka Nikola oznámili, že čekají druhého společného potomka. 

Zdroj: Jiří Hrubý

Další zprávy

komáři

Západonilská horečka v Itálii dál zabíjí. Od řady jiných nemocí se výrazně liší

Západonilská horečka, na níž jen letos v Itálii zemřelo deset lidí, se stává čím dál častějším tématem v Evropě. Původně jde o nemoc, která byla zjištěna v Ugandě v oblasti Západního Nilu, podle čehož dostala i svůj název. První zaznamenaný případ je z roku 1937, a to u pacientky, jejíž horečnatý stav byl diagnostikován jako západonilská encefalitida. Během doby se tento virus rozšířil do mnoha koutů světa, ale největší šíření zažívá právě v posledních letech, kdy se dostává i na území Evropy a Severní Ameriky. Specifické pro nemoc je, že většina lidí ji prodělá bez viditelných příznaků, proto o skutečném rozsahu nákazy dodnes panují mezi lékaři dohady.