Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Ohňostroje na olympiádě už netáhnou. Japonsko bude mít meteority + VIDEO

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Pixmac

Tokio - Japonsko si dokonce sprchu meteoritů zafinancovala. Projekt Star-ALE by měl při zahájení olympijských her v roce 2020 spustit na Tokio neuvěřitelnou podívanou. Pyrotechnika už netáhne.

Japonsko chce mít něco víc, než jen ohňostroj kolem stadionu, projekt Star-ALE slibuje, že meteority budou viditelné v okolí Tokia až do vzdálenosti 193 kilometrů. Již příští rok začnou mikrosatelity dodávat speciální pelety, které při vstupu do atmosféry začnou zářit podobně jako meteorit.

A podobně jako ohňostroj, i déšť umělých meteoritů bude mít různé barvy, aby tak podívaná byla co nejlepší, píše server gizmodo.com. Celou show může sledovat až 30 milionů lidí.

Trošku zarážející je ale cena jedné pelety, podle serveru stojí výroba jednoho "meteoritu" 192 tisíc korun, a to v tom nejsou započítané náklady na satelity a další věci, které je udrží na oběžné dráze. Každou olympiádu se mluví o velkém rozpočtu a přesně toto je ta věc, která zbytečně nafukuje rozpočet.

Témata:  meteority Japonsko olympiáda

Související

Aktuálně se děje

11. srpna 2025 20:38

Co se dělo za zdmi paláce? Královna Alžběta II. se údajně účastnila paranormálního rituálu

Královna Alžběta II. a její matka, královna matka, se v roce 2000 údajně zúčastnily obřadu vymítání duchů na panství Sandringham. Celá událost se odehrála poté, co si personál panství začal stěžovat na podivné a nevysvětlitelné paranormální jevy v pokoji, kde v roce 1952 zemřel otec královny Alžběty, král Jiří VI. Podle historiků se nejednalo o klasický exorcismus, který známe z filmů, ale spíše o „náboženský rituál očištění“.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy

komáři

Západonilská horečka v Itálii dál zabíjí. Od řady jiných nemocí se výrazně liší

Západonilská horečka, na níž jen letos v Itálii zemřelo deset lidí, se stává čím dál častějším tématem v Evropě. Původně jde o nemoc, která byla zjištěna v Ugandě v oblasti Západního Nilu, podle čehož dostala i svůj název. První zaznamenaný případ je z roku 1937, a to u pacientky, jejíž horečnatý stav byl diagnostikován jako západonilská encefalitida. Během doby se tento virus rozšířil do mnoha koutů světa, ale největší šíření zažívá právě v posledních letech, kdy se dostává i na území Evropy a Severní Ameriky. Specifické pro nemoc je, že většina lidí ji prodělá bez viditelných příznaků, proto o skutečném rozsahu nákazy dodnes panují mezi lékaři dohady.