Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Spory trvají: Ratifikace dohody Kosova a Černé Hory je v nedohlednu

Vlajka Kosova
Vlajka Kosova
Foto: Pixabay

Podgorica - Ratifikace dohody z 25. srpna 2015 o demarkaci mezi Kosovem a Černou Horou je nadále v nedohlednu. Nová kosovská vládní komise dospěla k závěru, že vymezení společné hranice tímto dokumentem je pro Kosovo údajně nespravedlivé.

Pro Kosovo je tato dohoda velmi důležitá, neboť je jednou z podmínek jeho další evropské integrace. Kosovská opozice v čele s hnutím Sebeurčení se však proti dokumentu důrazně postavila s tvrzením, že připravuje zemi o teritorium. Kvůli tomu také účinně blokovala zasedání předchozího parlamentu, aby znemožnila odhlasování jeho ratifikace.

Nic proti tomu nezmohla dobrozdání v březnu 2016 mezinárodní expertní skupiny ani letos v únoru zvláštní vládní komise, do níž byli zapojeni domácí i zahraniční odborníci.

Nová kosovská vláda, která vzešla z letošních červnových voleb, se rozhodla ustavit další komisi. Její předseda Shpetim Bulliqi nyní řekl, že "dohoda nevzala v úvahu materiály, které hovoří ve prospěch Kosova".

Zpráva komise byla předložena vládě, která by měla po dohodě s prezidentem Hashimem Thaçim a předsedou parlamentu Kadrim Veselim rozhodnout o dalším postupu.

Veseliho Demokratická strana Kosova (DPK), jež je členem kabinetu, již dala najevo, že podpoří uzavřenou dohodu. Poslanci zastupující srbskou menšinu dali přitom podle předsedy předchozí vlády Isy Mustafy najevo, že ratifikaci dohody nepodpoří. Zdůvodňují to prý tím, že se tomu protiví Bělehrad, neboť by to znamenalo nepřímé uznání nezávislosti Kosova.

Témata:  Kosovo Černá Hora Srbsko

Související

Aktuálně se děje

21. listopadu 2024 12:24

Počasí zaúřaduje. K intenzivnímu sněžení se přidá i další jev

Na Moravě a ve Slezsku může napadnout ještě o pár centimetrů více, než se původně předpokládalo. Vyplývá to z nejnovějšího znění výstrahy, v němž Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) upřesnil její časovou a územní platnost. Meteorologové zároveň přidali varování před silným větrem. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Norský masový vrah Anders Behring Breivik, který v roce 2011 při bombovém útoku a střelbě zabil 77 lidí, stanul v úterý před soudem, aby podruhé požádal o podmínečné propuštění. Breivik si odpykává trest odnětí svobody na 21 let, což je maximální možný trest v Norsku. Podle norského práva má však po deseti letech vězení nárok na slyšení o podmínečném propuštění.