Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Šance na většinu v katalánském parlamentu jsou vyrovnané, separatisté v průzkumech ztrácejí

Katalánsko, Barcelona /Španělsko/
Katalánsko, Barcelona /Španělsko/
Foto: Mariusz Stankowski / INCORP images

Barcelona - 21. prosince se budou v Katalánsku konat parlamentní volby. Separatistická strana Republikánská levice Katalánska (ERC), jíž se dosud přisuzovalo vítězství, v průzkumech ztrácí.

Na druhé místo ji v nejnovějším průzkumu katalánského deníku El Nacional odsunula strana Ciudadanos, která je proti odtržení Katalánska od Španělska. Z průzkum ale také vyplývá, že absolutní většinu v parlamentu nezískají ani separatisté, ani tradiční strany prosazující jednotu Španělska.

Očekává se, že k volbám do regionálního parlamentu přijde přes 80 procent voličů. Při posledních volbách v září 2015 jich přišlo 75 procent.

O vítězství budou zřejmě bojovat Ciudadanos, jíž poslední průzkum přisoudil asi 23,6 procenta hlasů, a strana ERC. Tato strana, jejíž lídr a exministr Oriol Junqueras je ve vazbě kvůli obvinění ze vzpoury za separatistické snahy předchozí vlády, by zatím dostala 20,9 procenta hlasů. Kolem 18 procent by podle posledního průzkumu získala kandidátka Společně pro Katalánsko (JxCat) expremiéra Carlese Puigdemonta, který je rovněž obviněn ze vzpoury, ale nyní pobývá v Bruselu.

Separatistické strany ERC, JxCat a CUP by tak ve 135členném katalánském parlamentu podle posledního průzkumu obsadily 65 až 69 křesel. Po předchozích volbách měly 72 mandátů. Absolutní většinu 68 křesel nemají dohromady jistou ani katalánští socialisté, lidovci a Ciudadanos, kteří by dohromady získali maximálně 60 křesel.

Jazýčkem na vahách pro podporu nové vlády tak bude zřejmě koalice En Comú-Podem (Společně můžeme), jíž přisuzují průzkumy přes osm procent hlasů.

Témata:  Katalánsko Španělsko

Související

Aktuálně se děje

17. září 2025 9:06

Dominik Duka odsloužil mši za Kirka. Přišla kritika, kardinál reaguje

Celým světem v minulém týdnu otřásla vražda aktivisty Charlieho Kirka. Zpráva rezonovala i v Česku, kde padlo rozhodnutí o konání zádušní mše. Sloužil ji kardinál Dominik Duka, akce se nicméně stala terčem kritiky. Podle Duky bylo důležité upozornit, že lidé se k sobě nemohou takhle chovat. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy

Karel III. a Donald Trump

Experti: Britská královská rodina je pro Trumpa symbolem, po kterém touží od dětství

Při ceremoniálním přivítání Donalda Trumpa na jeho historicky druhé státní návštěvě Velké Británie je jasně vidět, jak moc ho přitahuje královský ceremoniál. Už v dětství, když mu bylo šest let, sledoval s matkou v New Yorku v televizi korunovaci královny Alžběty. Jeho matka, která se narodila ve Skotsku, byla tímto obřadem a vším, co s ním souviselo, doslova uchvácena.