Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Země EU podpořily další prodloužení sankcí vůči Rusku

Evropská Unie
Evropská Unie
Foto: European Union

Brusel - V otázce prodloužení hospodářských sankcí vůči Rusku je Evropská unie jednotná. Večer to na twitteru uvedl šéf unijních schůzek Donald Tusk.

Sankce, které unie na Rusko uvalila kvůli jeho chování v ukrajinské krizi, tak budou prodlouženy o dalšího půl roku. Bez prodloužení by sankce, obnovované pravidelně po šesti měsících, skončily na konci ledna 2018.

Potřebný právní krok bude po dnešním politickém rozhodnutí šéfů států a vlád unie učiněn buď ještě v prosinci či na počátku ledna.

Evropská unie uvalila na Moskvu v roce 2014 sankce, které cílí na konkrétní hospodářské sektory - ztížila například dostupnost některých firem k mezinárodním financím nebo zakázala export určitých zařízení na těžbu ropy. Unie konec svých sankcí v březnu 2015 svázala s plným prosazením mírových dohod z Minsku.

Moskva na postup unie reagovala vlastním protiopatřením, kterým zakázala například dovoz mnohých evropských potravinářských výrobků.

Kvůli ukrajinské krizi přijala unie i další opatření. Zmrazen majetek a zakázány cesty do EU má řada fyzických i právnických osob, které se podílejí na rozbíjení ukrajinské územní celistvosti. Protože EU neuznává ruskou anexi Krymu, je také zastavena prakticky veškerá spolupráce s touto oblastí a s tamními podniky.

Témata:  EU Donald Tusk protiruské sankce

Související

Aktuálně se děje

21. listopadu 2024 13:49

Mezinárodní trestní soud vydal zatykače na Netanjahua a Gallanta

Mezinárodní trestní soud (ICC) vydal zatykače na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a bývalého ministra obrany Yoava Gallanta kvůli údajným válečným zločinům. Soud, který sídlí v Nizozemsku, podle CNN uvedl, že má „rozumné důvody“ se domnívat, že Netanjahu nese trestní odpovědnost za válečné zločiny, mezi něž patří „použití hladovění jako metody války“, stejně jako za „zločiny proti lidskosti zahrnující vraždy, pronásledování a jiné nelidské činy“.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Norský masový vrah Anders Behring Breivik, který v roce 2011 při bombovém útoku a střelbě zabil 77 lidí, stanul v úterý před soudem, aby podruhé požádal o podmínečné propuštění. Breivik si odpykává trest odnětí svobody na 21 let, což je maximální možný trest v Norsku. Podle norského práva má však po deseti letech vězení nárok na slyšení o podmínečném propuštění.