Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Bulharský prezident vetoval protikorupční zákon, podle něj je málo účinný

Vlajka Bulharska
Vlajka Bulharska
Foto: Pixabay

Sofia - Bulharský prezident Rumen Radev odmítl podepsat nový protikorupční zákon. Prý je naprosto nedostatečný k naplnění stanovených cílů. Poslanci se tak budou muset normou zabývat znovu.

Podle prezidenta se boj s korupcí nemůže omezit pouze na opatření, s nimiž zákon schválený Národním shromážděním počítá. "Tato opatření, byť nezbytná, nejsou dostatečná pro účinný boj s korupcí, který společnost očekává," uvedl Radev. Přijatý právní předpis podle něj boj s korupcí dokonce svým způsobem ztěžuje.

Také poukázal na "zásadní nesoulad" vetovaného zákona o boji proti korupci a o zabavování nelegálně nabytého majetku s jeho zamýšlenými cíli. Právní předpis je podle Radeva v rozporu se základními principy ústavy a mezinárodních dohod, jejichž účastníkem Bulharsko je.

Bulharsko je od roku 2007 členem EU a v pondělí převzalo úlohu její předsednické země. Společně s Rumunskem je ale pod neustálým dohledem Evropské komise kvůli účinnosti fungování justice zejména v oblasti boje proti korupci a organizované kriminalitě.

Témata:  Bulharsko,  korupce,  EU

Aktuálně se děje

28. září 2026 18:08

Vtrhli přímo na jeviště... Štefan Margita musel řešit nečekané problémy

Operní pěvec Štefan Margita se zúčastnil tiskové konference České televize k podzimnímu vysílacímu schématu. Představil na ní nový dokumentární film s názvem Štefan Margita – Čas přítomnosti. Snímek se zaměřuje především na zpěvákovu současnou životní situaci a vyhýbá se tradičnímu rekapitulování jeho profesní historie. Na tvorbě projektu se podílel mladý tvůrčí tým, který do natáčení vnesl osobitou energii a odvahu.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy

Vědci

Vědci dokázali nevídané: Do mozku myší implantovali lidské buňky

Američtí vědci úspěšně vypěstovali myši, v jejichž mozcích fungují lidské buňky. Průlomový výzkum publikovaný v časopise Nature probíhal pod nezávislým etickým dohledem. Odborníci zdůrazňují, že ačkoliv část mozkové tkáně hlodavců pochází z člověka, nejedná se o zvířata myslící lidským způsobem.