Brusel - V roce 2015 zažila Evropa nejhorší migrační krizi od dob druhé světové války, k pobřežním státům kontinentu dorazil více než milion uprchlíků. Lidé utíkali před válkou v Sýrii, Iráku nebo Afghánistánu, své domovy ale opouštěli i kvůli chudobě, suchu a nepříznivým podnebním podmínkám.
Všichni se do Evropy nevejdou, bylo jasné už od začátku, přesto principy humanity musí být dodržovány, zní od začátku z Bruselu. Kvůli tomu vznikly fondy, do kterých se dávaly miliardy eur s nadějí, že peníze udrží uprchlíky mimo evropské břehy, ale zároveň jim zajistí důstojný život. S tím se však EU v případě Libye pořádně zmýlila, migrantů se do Evropy skutečně dostalo méně, ti uvěznění na březích severní Afriky jsou na tom však mnohem hůře.
I přestože letos do Evropy dorazilo mnohem méně migrantů, Evropské státy stále bojují s tím, jak se postarat o ty, co dorazili již před dvěma lety. To původně zapůsobilo vznik uprchlických kvót, které se však letos ukázaly být jako naprosto neúčinné. Nejenže státy střední a východní Evropy kvóty odmítají, ale ani západní Evropa si nepřerozdělila požadovaný počet azylantů, jak měla původně v plánu.
Kvóty nakonec nečekalo ani prodloužení, i když Evropský soud v září jasně odmítl požadavky České republiky, Maďarska, Slovenska a Polska na jejich zrušení. Němečtí političtí lídři doporučili bývalým zemím Sovětského bloku, aby rozhodnutí soudu přijaly a pustily k sobě uprchlíky, jinak je čekají sankce. Slovensko nakonec částečně ustoupilo, za to Maďarsko se za svým rozhodnutím postavilo ještě s větším odhodláním.
Maďarský premiér Viktor Orbán patří k nejvýraznějším politikům, kteří se staví proti uprchlické vlně. Dlouhodobě tvrdí, že kvóty porušují suverenitu jeho země a způsobí ztrátu národní identity. Kritikové ho vidí hlavně jako populistu, ve svém snažení však není sám. Zahraniční média si podobné rétoriky všímají i u českého prezidenta Miloše Zemana, ten se nechal dokonce slyšet, že přijetím uprchlíků přijde země o ženskou krásu - kvůli muslimům se budou totiž muset zahalit od hlavy k patě.
Uprchlická krize letos naplno ukázala, kam až daleko se dostala evropská pravice. V Německu slavila po volbách Alternativa pro Německo, výrazně se pravice prosadila v Nizozemí, v Rakousku se pravicová strana dostala až do koaliční vlády, v České republice měla úspěch strana SPD Tomio Okamury, který hlásí nulovou toleranci nezákonné migrace. Během voleb v Itálii příští rok se také očekává velký úspěch pravicových stran.
Evropa si zatím nedokázala poradit s nynějšími uprchlíky, přitom vyhlídky do budoucna jsou mnohem temnější. Na začátku roku 2017 varoval prezident Evropského parlamentu Antonio Tajani před tím, že ta pravá uprchlická krize ještě nezačala. V následujícím desetiletí do Unie přijde dalších 30 milionů lidí, kteří se budou chtít schovat před nelítostnými klimatickými změnami.
To by byl pro kontinent naprostá katastrofa s ohlédnutím k tomu, že už nynější milion uprchlíků činí v některých zemích potíže se vzdělávacím, zdravotním a sociálním systémem. Letos se při tom do popředí dostala i vážná otázka evropské identity. Průzkum společnosti Pew totiž ukázal, že i kdyby se migrace zastavila, počet muslimů v Evropě vzroste do roku 2050 až trojnásobně.
Související
22. srpna 2024 10:08
16. srpna 2024 14:03
14. srpna 2024 13:07
14. května 2024 16:37
13. května 2024 16:44
15. dubna 2024 15:01