Subháš Paul z Indie podlehl výškové nemoci během noci, kdy mu dva šerpové pomáhali sestoupit dolů. Další dva indičtí horolezci jsou od soboty pohřešovaní a je velmi nepravděpodobné, že by tak dlouho mohli přežít v nehostinných podmínkách Everestu.
Odborníci se většinou shodují, že přinejmenším některým z těchto tragédií se dalo předejít. V důsledku špatného plánování výstupu a kvůli příliš vysokému počtu lidí na vrcholku Mount Everestu vznikají zácpy, které horolezce zpožďují ve vyšších částech hory, kde čekají, až se cesta pod nimi uvolní. Tomu by se dalo podle expertů předejít lepším plánováním a řízením týmů.
V předchozích dvou letech uzavřely výstupy na Mount Everest přírodní katastrofy a mnozí předpokládali, že letošní sezona přinese úspěch a obnoví důvěru v cestu na vrchol. Zatímco ale stovky horolezců společně s místními šerpy doufají, že jim příznivé počasí umožní zdolat Mount Everest, přicházejí z hory zprávy o tragédiích.
Podle zkušených nepálských šerpů je souboj mezi organizátory expedic tak vyhrocený, že tlačí dolů ceny. To se ale může podepsat na kompromisech v kvalitě vybavení, kyslíkových lahví i samotných průvodců.
Vysokohorská nebo též výšková nemoc je soubor symptomů, které se mohou rozvinout u neadaptovaných osob při překonání velkého výškového rozdílu (rychlý přechod do výšky nad 2500 a více metrů nad mořem). Vlivem poklesu tlaku vzduchu dochází u postiženého jedince nedostatečnému okysličení krve, což vede k otoku plic a mozku.
