Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Nadnárodní kandidáti v evropských volbách nebudou

EU
EU
Foto: Pixabay

Štrasburk - Nadnárodní evropské kandidátky pro volby v roce 2019 nebudou. Europoslanci dnes nepodpořili návrh, který byl součástí legislativní iniciativy, jež se týkala redukce křesel po odchodu Británie z EU.

Poslanci souhlasili se snížením počtu míst v europarlamentu po brexitu ze 751 na 705. Kromě toho souhlasili s dočasným zmrazením 46 ze 73 křesel, které se po brexitu uvolní. V budoucnu by je mohly obsadit nové členské státy. Zbývajících 27 nynějších britských mandátů by se mělo rozdělit mezi 14 členských zemí, které aktuální rozdělení křesel mírně znevýhodňuje. Počet českých europoslanců se nezmění.

Součástí iniciativy o snižování počtu europoslaneckých křesel po brexitu byl návrh na vytvoření nadnárodních kandidátek, které dnes ale europarlament odmítl. Stoupencem celounijních volebních listin je zejména francouzský prezident Emmanuel Macron.

Český europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09), předseda české národní delegace v Evropské lidové straně (EPP), uvedl, že „by zavedení nadnárodního volebního obvodu nepřineslo unii jako celku nic dobrého. A bylo by i proti zájmu středně velkých zemí, jako je ČR". Nadnárodní listiny by podle něj přispěly k centralizované unii a posílily by zastoupení větších zemí na úkor malých a středně velkých.

Také europoslankyně Dita Charanzová (ANO) z liberální frakce ALDE byla hlasovala návrhu. „Češi dávají ve volbách do EP svůj hlas tomu, kdo bude podle nich v Bruselu nejlépe hájit naše národní zájmy, naši vizi EU," uvedla. Odmítla, aby se voličům nabízely „volební listiny se jmény, o nichž nikdy neslyšeli a o jejichž práci tisíc kilometrů za hranicemi ČR pochopitelně nic neví".

Témata:  europoslanci Brexit Luděk Niedermayer EU

Související

Aktuálně se děje

21. listopadu 2024 12:46

Rusko si našlo nový cíl číslo jedna. Polsko

Marija Zacharovová, mluvčí ruského ministerstva zahraničí, varovala, že nově otevřená americká základna protiraketové obrany v severním Polsku zvyšuje úroveň jaderného ohrožení a stává se prioritním cílem pro Rusko.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Norský masový vrah Anders Behring Breivik, který v roce 2011 při bombovém útoku a střelbě zabil 77 lidí, stanul v úterý před soudem, aby podruhé požádal o podmínečné propuštění. Breivik si odpykává trest odnětí svobody na 21 let, což je maximální možný trest v Norsku. Podle norského práva má však po deseti letech vězení nárok na slyšení o podmínečném propuštění.