Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Japonsko migranty nechce? Loni udělilo azyl 20 lidem, žadatelů bylo přes 19.600

Vlajka Japonska
Vlajka Japonska
Foto: Mariusz Stankowski / INCORP images

Tokio - V Japonsku, kde si zakládají na stabilitě společnosti, vnímá řada obyvatel imigraci jako hrozbu. V zemi loni požádalo o azyl přes 19.600 lidí. Úřady vyhověly jen dvaceti.

Přestože je země jedním z hlavních mezinárodních dárců poskytujících finance pro uprchlíky, Tokio se zdráhá uvolnit svou migrační politiku. Na tomto postoji nic nemění ani to, že japonská populace stárne a zmenšuje se i místní pracovní síla.

O azyl v Japonsku loni požádalo přes 19.600 lidí, což je o 80 procent více než v roce předešlém. Podle japonského ministerstva spravedlnosti se počet žadatelů o azyl v posledních letech zvyšuje, neboť lidé využívají systém, který umožňuje žadatelům s platným vízem v zemi pracovat, zatímco úřady jejich žádost vyřizují.

Čtvrtinu z loňských 19.628 žadatelů o azyl tvořili Filipínci, následovaní Vietnamci a lidmi ze Srí Lanky. Z 20 osob, jejichž žádosti úřady vyhověly, je pět Egypťanů, pět Syřanů a dva Afghánci. "Dvacet lidí je příliš málo. Na základě našich zkušeností s podporou uprchlíků si myslím, že by mělo být přijato více lidí," uvedla Eri Išikawaová z japonské asociace pro uprchlíky.

Témata:  Japonsko uprchlíci EuroZprávy.cz

Související

Aktuálně se děje

11. srpna 2025 21:56

Západonilská horečka v Itálii dál zabíjí. Od řady jiných nemocí se výrazně liší

Západonilská horečka, na níž jen letos v Itálii zemřelo deset lidí, se stává čím dál častějším tématem v Evropě. Původně jde o nemoc, která byla zjištěna v Ugandě v oblasti Západního Nilu, podle čehož dostala i svůj název. První zaznamenaný případ je z roku 1937, a to u pacientky, jejíž horečnatý stav byl diagnostikován jako západonilská encefalitida. Během doby se tento virus rozšířil do mnoha koutů světa, ale největší šíření zažívá právě v posledních letech, kdy se dostává i na území Evropy a Severní Ameriky. Specifické pro nemoc je, že většina lidí ji prodělá bez viditelných příznaků, proto o skutečném rozsahu nákazy dodnes panují mezi lékaři dohady.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy

komáři

Západonilská horečka v Itálii dál zabíjí. Od řady jiných nemocí se výrazně liší

Západonilská horečka, na níž jen letos v Itálii zemřelo deset lidí, se stává čím dál častějším tématem v Evropě. Původně jde o nemoc, která byla zjištěna v Ugandě v oblasti Západního Nilu, podle čehož dostala i svůj název. První zaznamenaný případ je z roku 1937, a to u pacientky, jejíž horečnatý stav byl diagnostikován jako západonilská encefalitida. Během doby se tento virus rozšířil do mnoha koutů světa, ale největší šíření zažívá právě v posledních letech, kdy se dostává i na území Evropy a Severní Ameriky. Specifické pro nemoc je, že většina lidí ji prodělá bez viditelných příznaků, proto o skutečném rozsahu nákazy dodnes panují mezi lékaři dohady.