EU bude bojovat s ruskou propagandou. Toto připravuje

EU pod útokem

Tento návrh rezoluce tvrdí, že je EU pod útokem strategické propagandy. Ta má podle ní „mnoho různých podob a využívá různých nástrojů, které jsou často přizpůsobeny jednotlivým členským státům, aby vyprovokovala pochyby, paralyzovala rozhodovací proces, zdiskreditovala instituce EU v očích a myslích svých občanů a nabourala západní hodnoty a transatlantické vazby."

Dokument následně přímo označuje Rusko jako jednoho z pachatelů. „Rusko agresivně využívá široké řady nástrojů, jako jsou například speciální nadace (Russkiy Mir), vícejazyčné televizní stanice (Russia Today, RIA Novosti), zpravodajské agentury (Sputnik), sociální a náboženské skupiny (včetně pravoslavné církve), sociální média a internetoví trollové, k tomu, aby zpochybňovalo západní hodnoty, rozdělilo Evropu, získalo domácí podporu a vytvořilo dojem selhávajících států ve východním sousedství EU."

Uvádí také, že „ruská strategická komunikace doprovázela řadu incidentů, včetně kybernetických útoků v Estonsku v roce 2007 a války v Gruzii v roce 2008; šlo také o dezinformace po zřícení letadla u Smolensku v roce 2010 a sestřelení letu MH-17 nad Ukrajinou; a také bezprecedentním způsobem během anexe Krymu, agrese vůči Ukrajině a v posledních letech také migrační krize".

Útočí i IS

Návrh také varuje před „rostoucí ruskou aktivitou v Evropě". Ta podle něj například spočívá ve vyobrazování a referování o zemích ve Střední a Východní Evropě jako o spadající do jeho sféry vlivu, „čímž nabourává jejich suverenitu". Upozorňuje také, že jednou z hlavních strategií je „falšování minulosti".

Krom Ruska podle dokumentu na EU útočí také propaganda Islámského státu (IS), proti čemuž by se také mělo bojovat. Dokument navrhuje například zvýšení viditelnosti muslimských učenců, v jejichž silách je delegitimizace propagandy IS.

EU by se také měla snažit ochránit své mladé lidi před radikalizací. Z toho důvodu by „každý členský stát měl prozkoumat sociální a demografické důvody, které jsou hlavní příčinou vzniku náchylnosti k radikalizaci". Členské státy také musí spolupracovat a zničit přístup IS k financování svých operací.

Nezávislá média

V tomto ohledu dokument vítá představení plánu Joint Framework („Společný rámec"), který se soustředí na boj s hybridními hrozbami, a vyzývá k jeho okamžité implementaci. Toto téma by také mělo zůstat prioritou napříč střídajícími se zeměmi v rámci prezidentsví EU.

Dokument také varuje, že propaganda by mohla přímo ohrozit rozhodovací proces v EU, a kvůli tomu požaduje, aby se ze Strategického komunikačního komanda, které vzniklo pro boj proti ruské propagandě, stala plnohodnotná jednotka, která by spadala pod Evropskou službu pro vnější činnost; ta by měla mít na starosti východ a jih, mít dostatek personálu a adekvátní rozpočet.

Evropská komise by pak měla zhodnotit efektivitu již existujících finančních nástrojů EU a předložit návrh pružného řešení podpory nezávislých médií, případně organizací, které tak již činí. V tomto ohledu také vyzývá ke cvičení novinářů, zlepšování analytických schopností a zajištění nezávislosti a různorodosti médií.

Témata:  EU,  Rusko,  Islámský stát