Konec Erdoganovi moci? Postavit se mu má žena

Konec Erdoganových ambicí?

Po několika týdnech turecký odvolací soud rozhodl, že Národně činná strana (MHP) může uspořádat konvenci, kterou požadují její nespokojení disidenti. Ti volají po znovuvybudování této strany.

Jak server vysvětluje, úpadek této strany v posledních letech přímo nahrával právě Erdoganovi. Toto rozhodnutí soudu by tak mohlo podle něj vést „k potenciální změně v turecké politice, která by mohla zablokovat cestu prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana k výkonnému prezidentství."

MHP je, jak server připomíná, nyní nejmenší stranou v tureckém parlamentu. Ačkoliv nikdy ve volbách nepřesáhla 20 %, vždy se v rámci turecké politiky jednalo o vlivnou stranu, kterou dlouhou dobu vedl Alparslan Turkes, vojenský důstojník, který sehrál přední roli v převratu roku 1960.

Turkese v roce 1997 nahradil Devlet Bahceli, který je současným předsedou strany a proti kterému opozice v jeho vlastní straně brojí. Přesto se podle serveru během jeho působení ve vládě na přelomu tisíciletí dosáhlo podstatných ústavních změn a úlev pro Kurdy.

Erdoganův muž v MHP

„Ale když pomineme jeho politickou odvahu, na Bahceliho se asi nejvíce vzpomíná kvůli uspíšení dvou předčasných voleb, které změnily směřování celé země. V roce 2002, když se AKP teprve rodila, svolal předčasné volby. Odůvodnil to tím, že probíhal plán na novou koalici bez MHP," vysvětluje server a dále uvádí, že to znamenalo konec vlády premiéra Ecevita a jeho koalice, která se Turecko snažila vyvést z ekonomické krize a krize po zemětřesení v roce 1999.

Lidé ale zatím pozitivní následky úsporných opatření necítili a po volbách v listopadu 2002 se ani jedna ze tří koaličních stran do parlamentu nedostala. Nová AKP získala většinu a ujala se moci.

„Poté, co se MHP v roce 2007 do parlamentu vrátila, pokračoval Bahceli v rozhodnutích, která v klíčových momentech pomáhala AKP, včetně bouřlivého zvolení Abdullaha Gula prezidentem. V důsledku toho se na něj začalo nahlížet jako na muže, který vymetá cestičku AKP; tuto reputaci sám posílil 7. června 2015, kdy ve volbách AKP ztratila parlamentní většinu."

„Tři opoziční strany dohromady získaly 60 % hlasů a konečně tak měly šanci ukončit 13 let nadvlády AKP. Ale jen několik hodin poté, co se objevily výsledky, Bahceli zchladil nadšení voličů opozice a AKP udělil svou druhou velkou laskavost. Zavřel totiž dveře možné koalici a řekl, že je připraven na další předčasné volby. Tím šokoval nejen celou zemi, ale hlavně své vlastní řady," uvádí server.

Tento krok podle něj perfektně nahrál Erdoganovi, který spolu se svou AKP v nových volbách 1. listopadu znovu získal většinu, zatímco voliči Bahceliho potrestali tím, že mu udělili pouze polovinu z 80 křesel, které původně jeho strana získala v červnu.

Nástup Aksenerové

Sever vysvětluje, že se od té doby disidenti ve straně snažili vyvolat nové volby vedení, na což Bahceli odpověděl odmítavě a celá záležitost se dostala až k soudu, který nakonec rozhodl ve prospěch disidentů.

V jejich čele stanula politička Meral Aksenerová, která podle serveru rychle získává na popularitě a představuje „naději pro opoziční voliče, že existuje alternativa k AKP". Disidenti již také Bahceliho vyzvali k resignaci.

„MHP by pod vedením Aksenerové přišla s novými způsoby, jak nalákat voliče, kteří hledají alternativu k AKP. Její MHP by pravděpodobně přijala pevná stanoviska ve prospěch demokracie, politické regulace, členství v EU, otevřenosti Západu a stažení se ze slepé uličky, do které se Turecko dostalo na Blízkém východě, zatímco by zároveň posílila opozici vůči Erdoganovi a jeho ambicím na výkonné prezidentství," domnívá se server.

„S takovými názory pravděpodobně odláká voliče, kteří souhlasí s konzervativními a nacionalistickými sklony AKP, ale nelíbí se jim, jakým směrem vláda směřuje, a také voliče sociální demokracie, kteří mají nacionalistické sklony. Pokud by k tomu došlo, Erdoganovy plány na výkonné prezidentství by byly zablokovány, protože AKP by neměla šanci navýšit svou parlamentní většinu, aby ústavní změny prošly," podotýká.

„A co je nejpozoruhodnější, je, že snad největší naději Erdoganových oponentů na změnu rovnováhy sil a odvrácení možnosti na změnu Turecka v autoritářský prezidentský režim vede žena. Pokud uspěje, bezpochyby tak přepíše dějiny a prokáže, že žádná soudní nebo vládní moc nemůže zastavit lídra, jehož čas nadešel," uzavírá server.

Témata:  Recep Tayyip Erdogan,  Turecko