Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Šéfkou Národní fronty je opět Marine Le Penová

Marine Le Penová, francouzská nacionalistická politička a právnička, od roku 2011 předsedkyně Národní fronty. Jde o dceru francouzského politika Jean Marie Le Pena.
Marine Le Penová, francouzská nacionalistická politička a právnička, od roku 2011 předsedkyně Národní fronty. Jde o dceru francouzského politika Jean Marie Le Pena.
Foto: Wikipedia **www.wikipedia.org**

Lille (Francie) - Předsedkyní francouzské krajně pravicové Národní fronty (FN) bude nadále její dosavadní šéfka Marine Le Penová. Rozhodl o tom dnes jednomyslně sjezd strany.

Účastníci sjezdu zároveň ze stanov vyjmuli ustanovení o funkci čestného předsedy, kterou dosud zastával otec Le Penové a zakladatel strany Jean-Marie Le Pen.

Le Penová a její otec měli kolem směřování strany dlouhodobé neshody, které vygradovaly kvůli Le Penovým antisemitským výrokům. Strana nakonec svého zakladatele v roce 2015 ze svých řad vyloučila, odejmutí čestného předsednictví ale nedovolil soud. Proto se nyní sjezd rozhodl funkci zcela zrušit, a veškeré vazby s Le Penem tak definitivně zpřetrhat.

Dalším krokem na cestě k nové identitě této nacionalistické strany má být změna názvu, kterou by měl sjezd schvalovat.

Témata:  Marine Le Pen Národní fronta

Související

Aktuálně se děje

22. listopadu 2025 16:53

Kritizujete Harryho a Meghan? Experti prozradili, co tím skutečně způsobujete

Meghan Markle a princ Harry jen zřídkakdy uniknou nové vlně kritiky nebo kontroverzí. Podle zdrojů je ale tento neustálý tlak a chaos tím, co jejich manželství drží pohromadě a posiluje. Nejnovější vlna veřejného nesouhlasu zasáhla třiačtyřicetiletou Meghan minulý týden, kdy se rozhodla nevzít si vlčí mák na dvě významné akce, včetně narozeninové oslavy Kris Jenner.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy

Evropská měna EURO, ilustrační fotografie

Komentář

Slováci možná budou trpět. Pokud Evropská centrální banka podlehne tlaku

Sílí tlak politiků na Evropskou centrální banku, aby pomohla předluženým zemím eurozóny, jako je Itálie nebo Francie, zbavit se části nákladů jejich obřího dluhu. ECB jim přitom v určité míře pomáhá už nyní, za což výraznější ztrátou kupní síly svých úspor či mezd platí obyvatelstvo některých zemí eurozóny, jako je Estonsko, Lotyšsko, Slovensko, Rakousko či Chorvatsko. Tyto země totiž vykazují zhruba čtyřprocentní nebo i vyšší meziroční inflaci, když například Česko mělo dle stejných dat Eurostatu v říjnu meziroční inflaci jen 2,3procentní.