Vztahy mezi Británií a Ruskem jsou napjaté: Napětí vyvolala už vražda Litviněnka

Jako agent pracoval Litviněnko nejdříve pro SSSR a následně pro Rusko, později začal kritizovat vedení země i poměry v rozvědce. V roce 2001 získal politický azyl v Británii, přijal britské občanství a pracoval pro tajnou službu MI6. Podle vyšetřování existují důkazy, že Litviněnka otrávili bývalí ruští agenti Dmitrij Kovtun a Andrej Lugovoj, které ale Rusko odmítlo vydat. Podle britského soudce je za smrt Litviněnka odpovědný ruský stát a plán ruské kontrarozvědky FSB na jeho odstranění pravděpodobně osobně schválil Putin.

Po úmrtí Litviněnka a odmítnutí Ruska vydat pravděpodobné pachatele následovala řada vzájemného vypovídání diplomatů a dalších pracovníků mezi Moskvou a Londýnem. Británie také kvůli tomu v roce 2007 zrušila protiteroristickou spolupráci s Ruskem a zavedla vůči Rusům restriktivní vízový režim. Moskva odpověděla omezením činnosti Britské rady, která je kulturní organizací ministerstva zahraničí.

Válka v Jižní Osetii 

Británie patřila k nejostřejším kritikům vpádu ruských jednotek do gruzínské Jižní Osetie i následného uznání nezávislosti Jižní Osetie a Abcházie Ruskem v roce 2008. "Nechceme novou studenou válku a (ruský prezident) bude zodpovědný za to, aby ji nerozpoutal... Musíme zvýšit cenu, kterou Rusko zaplatí, pokud této zodpovědnosti nedostojí," řekl například tehdejší šéf britské diplomacie David Miliband.

Úmrtí Alexandra Perepiličného

Ruský podnikatel Alexandr Perepiličnyj v listopadu 2012 nečekaně zemřel poblíž svého domu u Londýna. Jeho smrt vyvolala pozornost hlavně díky tomu, že byl považován za klíčového svědka v kauze Sergeje Magnitského, který zemřel v roce 2009 za dosud nevyjasněných okolností v moskevské vazební věznici. Jeho advokáti a někteří obhájci lidských práv jsou toho názoru, že byl ubit kvůli tomu, že upozorňoval na machinace vysokých ruských činitelů.

Úmrtí Borise Berezovského 

V březnu 2013 zemřel v Londýně ruský miliardář Boris Berezovskij, který žil dlouhodobě v Británii, neboť mu v domovském Rusku hrozilo vězení. Velký Putinův kritik byl odsouzen v nepřítomnosti k celkem 19 letům za rozkrádání majetku letecké společnosti Aeroflot a za vytunelování automobilky AvtoVAZ. Byl také obviněn z pokusu o státní převrat a z dalších trestných činů. Policie uvedla, že smrt Berezovského odpovídá oběšení a že nenašla stopy po žádném zápasu. Vyšetřovatel ale nevyloučil možnost, že se na jeho smrti podílel někdo cizí. Litviněnko v roce 1998 obvinil své nadřízené, že mu nařídili Berezovského zavraždit. Pozornost vzbudila tento týden zpráva o vraždě bývalého přítele Berezovského Nikolaje Gluškova.

Krize na Ukrajině

Británie se zařadila mezi největší kritiky Ruska kvůli válce na východě Ukrajiny a kvůli ruské anexi Krymu v roce 2014. Británie poté pozastavila veškerou vojenskou spolupráci s Ruskem i vydávání licencí pro vojenský vývoz do Ruska. Britští vrcholní politici se vyslovují pro zpřísnění protiruských sankcí, naopak několik významných britských činitelů se ocitlo na ruském odvetném sankčním seznamu. Britská premiérka Theresa Mayová ve svém slavném projevu v listopadu 2017 řekla, že Británie bude navzdory odchodu z EU dál spolupracovat se svými spojenci ve snaze chránit Evropu před agresivní politikou Ruska. Moskvu obvinila z vojenské agrese i z vměšování do voleb v zahraničí. 

Jiný pohled na Sýrii

Jednání ministrů zahraničí Ruska a Británie Sergeja Lavrova a Borise Johnsona loni v prosinci v Moskvě potvrdilo, že Londýn a Moskva se výrazně rozcházejí v názoru na řešení krize v Sýrii. Británii vadí údajné vměšování Ruska do záležitostí evropských zemí, kybernetické útoky iniciované Moskvou a agresivní dezinformační kampaň, kterou podle Londýna řídí ruská vláda. Lavrov si po schůzce stěžoval na "sérii agresivních a urážlivých prohlášení", která prý od Britů zazněla. Pohoršení zřejmě vyvolala slova ministra Johnsona, který pro tisk uvedl, že Rusko je "uzavřená, protivná, militaristická a nedemokratická" země.

Témata:  Velká Británie,  Rusko,  Alexander Litviněnko,  Sergej Skripal