Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Orbán si voliče v cizině hýčká, jsou pro něj klíčoví

Viktor Orbán, maďarský premiér
Viktor Orbán, maďarský premiér
Foto: miniszterelnok.hu **www.miniszterelnok.hu**

Budapešť - Za hranicemi Maďarska žijí asi dva miliony etnických Maďarů a premiér Viktor Orbán si je hýčká, jelikož jdou oddanými voliči jeho strany Fidesz. Jejich hlasy mohou být v parlamentních volbách 8. dubna klíčové.

Uvnitř diaspory přetrvává silný pocit etnické sounáležitosti. Svědčí o tom i atmosféra na fotbalovém stadionu v Dunajské Stredě (v maďarštině Dunaszerdahely), která se dnes nachází na slovenském břehu Dunaje. Lidé zpívají v maďarštině, mají vlajky v barvách Velkého Maďarska. "Maďarsko je naše vlast," vysvětluje Gábor Rácz, jeden z obyvatel třiadvacetitisícového města.

Když se Orbán v roce 2010 dostal opět k moci, okamžitě stranu vedl k tomu, aby těžila z této potenciální voličské líhně: nechal přijmout zákony přiznávající těmto menšinám maďarskou národnost a právo volit, a to i korespondenčně.

Slovensko, kde žije půl milionu Maďarů, ihned odpovědělo zákazem dvojího občanství. O maďarský pas nicméně požádalo více než milion Maďarů ze zahraničí, převážně z Rumunska, kde žije více než polovina maďarské diaspory. "Orbán hovoří v nacionalistickém a etnickém jazyce, a to Maďary žijící na druhé straně hranice oslovuje," říká historik Nándor Bárdi z Akademie věd v Budapešti. Straně Fidesz se podle něj v tomto směru podařilo odsunout i svého hlavního konkurenta, krajně pravicové uskupení Jobbik.

Rozšíření volebního práva na diasporu ale tvrdě kritizuje levicová opozice, která soudí, že právo volit by měli mít jedině ti noví maďarští občané, kteří v Maďarsku platí daně. To ale zcela odmítá Ágota Cinegeová, třicetiletá volička strany Fidesz. Cinegeová je součástí maďarské menšiny v rumunském městě Kluž. "Coby občané musíme mít stejná práva jako v Maďarsku, i když tam neplatíme daně," říká.

Opozice poukazuje na to, že maďarští občané, kteří odešli žít do zahraničí, paradoxně volit korespondenčně nemohou. "Vláda by těmto osobám mohla snadno přiklepnout právo hlasovat korespondenčně. Ale za osm let tak neučinila, protože to jsou právě lidé, kteří opustili Maďarsko kvůli její politice," řekl Miklós Hajnal, mluvčí nové centristicko-liberální strany Momentum.

V roce 2014 ale volební účast diaspory nebyla taková, jak vláda očekávala. "Orbán doufal, že z milionu nových držitelů pasu bude milion vděčných voličů, ale to se nestalo," poznamenal Róbert László z budapešťského institutu Political Capital.

Asi 130.000 hlasů z diaspory z celkových asi pěti milionů nicméně straně Fidesz umožnilo získat pro Orbána premiérský úřad a potřebnou dvoutřetinovou většinu v parlamentu.

Za čtyři roky se počet jmen na voličských seznamech Maďarů z diaspory zdvojnásobil a voleb příští měsíc by se tak mohlo zúčastnit až 250.000 těchto voličů. Tato skupina může být podle analytiků pro Orbána nakonec velice drahocenná - zvlášť poté, co Fidesz minulý měsíc překvapivě utrpěl porážku v obecních volbách v jedné ze svých bašt, městě Hódmezövásárhely.

Diaspora je důsledek rozdělení Maďarska po Trianonské smlouvě z roku 1920, uzavřené po porážce Rakouska-Uherska v první světové válce.

Témata:  Viktor Orbán Maďarsko

Související

Aktuálně se děje

22. listopadu 2024 21:55

Závod s extrémním počasím má vítěze. Strčil do kapsy USA i Evropu

Globální závod v oblasti klimatu má, zdá se, svého vítěze. Podle serveru Politico je jím Čína. Dominance této země v technologiích čisté energie jí umožnila upevnit svůj vliv na rozvojové země, a to na úkor Spojených států a Evropské unie, jejichž úsilí působí ve srovnání s čínskými aktivitami slabě.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy