Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Barma nevyslyšela varování OSN, repatriovala první rodinu Rohingů

Ilustrační foto
Ilustrační foto
Foto: CNN

Rangún - Barma v sobotu repatriovala první rodinu z téměř 700.000 Rohingů, kteří ze své vlasti uprchli do Bangladéše. S přesunem začala navzdory varování OSN, že země není na návrat "nových uprchlíků" ještě připravená.

Barma a Bangladéš se v lednu dohodly na podmínkách návratu muslimských Rohingů, kteří od loňského léta uprchli z Barmy před represemi. Uprchlíci se mají do Barmy vrátit do dvou let a obě země se shodly na tom, jaké formuláře budou muset běženci vyplnit. Barma vybudovala dvě přijímací střediska a dočasný tábor západobarmském Arakanském státě.

Pět členů muslimské rodiny, kteří jako první přišli do uprchlického centra, prošlo imigrační a zdravotní kontrolou a byly jim poskytnuty základní prostředky, rýže, sítě proti moskytům, přikrývky, oblečení a kuchyňské potřeby, uvádí se v prohlášení vlády.

Rohingové, kteří budou "splňovat pravidla", dostanou národní ověřovací karty (NVC). Jde o registrační průkazy bez udělení občanství a Rohingové takové řešení odmítají. Barma podle nich zachází se svými obyvateli, kteří v zemi prožili celý život, jako s novými přistěhovalci.

Podle představitelky OSN v oblasti humanitárních záležitostí Ursuly Muellerové, která Barmu navštívila minulý týden, země není na návrat uprchlíků připravená. Jmenovala trvale nedostatečný přístup ke zdravotnickým službám a podmínky v táborech označila za žalostné.

Rohingům byla v Barmě po desetiletí upírána základní práva a svoboda pohybu. Příslušníci této dlouhodobě perzekuované menšiny však do země přišli před několika generacemi. Většina z nich byla zbavena občanství v roce 1982 a zůstali bez státní příslušnosti.

Témata:  Barma Bangladéš OSN (Organizace spojených národů) Rohingové

Související

Aktuálně se děje

21. listopadu 2024 12:46

Rusko si našlo nový cíl číslo jedna. Polsko

Marija Zacharovová, mluvčí ruského ministerstva zahraničí, varovala, že nově otevřená americká základna protiraketové obrany v severním Polsku zvyšuje úroveň jaderného ohrožení a stává se prioritním cílem pro Rusko.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Norský masový vrah Anders Behring Breivik, který v roce 2011 při bombovém útoku a střelbě zabil 77 lidí, stanul v úterý před soudem, aby podruhé požádal o podmínečné propuštění. Breivik si odpykává trest odnětí svobody na 21 let, což je maximální možný trest v Norsku. Podle norského práva má však po deseti letech vězení nárok na slyšení o podmínečném propuštění.