Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Barbara Bushová (†92) byla "babičkou všech", naučila číst desetitisíce dětí

Bílý dům, Washington D.C., USA
Bílý dům, Washington D.C., USA
Foto: Pixabay

Washington - Humanitární činností, podporou tradiční rodiny, osobitým humorem i tím, že stála svému manželovi vždy pevně po boku, si Barbara Bushová získala přízeň většiny Američanů. První dámou USA byla v letech 1989 až 1993. Manželku exprezidenta George Bushe staršího a matku další hlavy státu, George W. Bushe, trápily v posledních letech vleklé zdravotní obtíže. Oblíbená Bushová zemřela 17. dubna ve věku 92 let.

"Můj úspěšný život je důsledkem toho, že jsem se dobře vdala," říkávala o sobě. Jako první dáma neměla Bushová žádné politické ambice. Byla známa tím, že se raději starala o domácnost a o rodinu, než aby se svému manželovi pletla do vládnutí. V jeho kariéře mu však pomáhala a našla si také své oblasti zájmu, jimž se věnovala. Bushová se soustředila zejména na šíření gramotnosti, podporu čtení a boj s leukémií, které kdysi podlehla malá dcera Robin.

Sama si říkala "babička všech". Američané u Bushové oceňovali její zemité postřehy, v průzkumech veřejného mínění popularita první dámy často předstihovala oblibu šéfa Bílého domu. Známé jsou rovněž historky o její ráznosti, svého syna například jednou napomenula, aby nedával po texaském způsobu nohy na stůl. "Ale matko, vždyť je to prezident Spojených států," namítl jí Bush starší. "To nevadí! Ale ať dá nohy z mého stolu!" řekla rezolutně Bushová.

Bělovlasá žena svůj věk nikdy přehnaně neskrývala. Oblékala se jako každá jiná Američanka, v oblibě měla například bílý náhrdelník, který se stal jakýmsi symbolem její ženské vyrovnanosti a nenápadnosti. Svého manžela Bushová doprovodila i 17. listopadu 1990 na historickou návštěvu bývalého Československa. Pár se do Prahy vrátil ještě v roce 1999, kdy Bush starší již prezidentem nebyl. Státník ale tehdy na Hradě za své zásluhy převzal Řád bílého lva.

Bushová, rozená Pierceová, se narodila 8. června 1925 v New Yorku v rodině patřící do vyšší střední třídy. Po studiu na dívčí škole přešla na vysokou školu Smith College v Northamptonu ve státě Massachusetts, kde se seznámila s vojenským letcem Bushem a studium nedokončila. Svatbu měli v lednu 1945. Po válce se zabydleli v Texasu, ale když se Bush vrhl do politiky, změnila rodina adresu hned devětadvacetkrát. Na Barbaře spočívala veškerá tíha vedení domácnosti.

Do rodiny kongresmana, velvyslance při OSN, předsedy Republikánské strany, šéfa CIA, viceprezidenta i prezidenta USA, se narodilo šest dětí - George, Robin (zemřela ve třech letech), Jeb, Neil, Marvin a nejmladší Dorothy. Nejstarší George junior se "potatil" a stál v čele USA dvě volební období od roku 2001. Politickou kariéru udělal i Jeb, který byl v letech 1999 až 2007 guvernérem Floridy. V roce 2016 se účastnil republikánských prezidentských primárek.

Ve svém volném čase se Bushová ráda věnovala například zahradničení, ráda také četla. O rodinném mazlíčkovi, psovi Millie, napsala dokonce knihu, která na americkém trhu sklidila ohlas. Bushová v roce 1994 napsala i autobiografii, v níž například uvedla dvě témata, na nichž se s manželem neshodla - podporovala legální interrupce a postavila se proti prodeji útočných zbraní.

Témata:  USA prezident USA George H. W. Bush Barbara Bushová Bílý dům USA

Související

Aktuálně se děje

12:24

Počasí zaúřaduje. K intenzivnímu sněžení se přidá i další jev

Na Moravě a ve Slezsku může napadnout ještě o pár centimetrů více, než se původně předpokládalo. Vyplývá to z nejnovějšího znění výstrahy, v němž Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) upřesnil její časovou a územní platnost. Meteorologové zároveň přidali varování před silným větrem. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Norský masový vrah Anders Behring Breivik, který v roce 2011 při bombovém útoku a střelbě zabil 77 lidí, stanul v úterý před soudem, aby podruhé požádal o podmínečné propuštění. Breivik si odpykává trest odnětí svobody na 21 let, což je maximální možný trest v Norsku. Podle norského práva má však po deseti letech vězení nárok na slyšení o podmínečném propuštění.