reklama

"Advokát se zpronevěřil základnímu smyslu své práce, když namísto hájení zájmů klienta fungoval jako pouhá poštovní schránka. Jeho chování považuji za mimořádně závažné, neboť se jedná o dlouhodobé, rozsáhlé a organizované jednání, díky němuž na úkor dlužníků i jejich věřitelů získával majetkový prospěch," uvedl ministr, který advokáta nejmenoval. Vyjádření profesní komory ČTK zjišťuje.

Tím, že právník pomáhal neakreditované společnosti obcházet zákon, popřel podle Pelikána smysl novely o poskytování služeb v oblasti oddlužení. Oddlužovací agentura totiž správně musí být akreditována ministerstvem a nabízet své služby bezplatně. Pokud služby poskytuje advokát, musí zase návrhy sepisovat osobně.

Podle ministerstva fungoval celý systém tak, že se dlužník usilující o oddlužení obrátil na oddlužovací agenturu. Zaplatil jí "administrativní poplatek" od 4000 do 14.000 korun a podepsal u ní plnou moc pro advokáta. "Agentura na základě podkladů od dlužníka sepsala návrh na oddlužení a zaslala jej advokátovi, který jej bez jakékoliv kontroly, někdy i za pouhých několik desítek minut, obratem přeposlal příslušnému soudu," tvrdí ministerstvo.

Advokát prý potom v insolvenčním řízení uplatňoval nárok na odměnu za sepsání a podání návrhů ve výši 4000 korun, případně 6000 korun při společném návrhu manželů.

Dohled nad advokáty vykonává ČAK. Zákon o advokacii sice ministrovi umožňuje rovněž podat kárnou žalobu, v praxi se však tato možnost nevyužívá. Podle údajů ministerstva je současná kárná žaloba teprve druhou, kterou kdy ministr spravedlnosti na advokáta podal.

O tom, zda se advokát dopustil kárného provinění, a o uložení případného kárného opatření bude rozhodovat senát kárné komise ČAK. Advokáta může napomenout, dát mu pokutu, dočasně mu zakázat výkon advokacie nebo jej vyškrtnout ze seznamu advokátů.