Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Spory v Rumunsku kvůli ambasádě v Izraeli, prezident chce hlavu premiérky

Vlajka Rumunska
Vlajka Rumunska
Foto: Pixabay

Bukurešť - Rumunský prezident Klaus Iohannis dnes vyzval předsedkyni vlády Vioricu Dancilaovou, aby odstoupila. Důvodem je, že vláda schválila tajné memorandum o přemístění rumunského velvyslanectví v Izraeli z Tel Avivu do Jeruzaléma a tato věc nebyla předem s hlavou státu konzultována.

"Paní Dancilaová nezvládá svou funkci rumunské premiérky a tím činí vládu pro Rumunsko zranitelnou. Z tohoto důvodu ji veřejně vyzývám k rezignaci," uvedl podle agentury Reuters prezident Iohannis v prohlášení. Obvinil ji zároveň, že dává přednost stranickým příkazům.

Šéf státu má v záležitostech týkajících se přesunů velvyslanectví rozhodující slovo. Poté, co rumunská vláda podpořila přestěhování ambasády v Izraeli, Iohannis varoval před tím, že tento krok může znamenat porušení mezinárodního práva.

Prezidentovi se rovněž nelíbilo, že předsedkyně vlády začátkem týdne navštívila Izrael bez konzultace s ním.

Dancilaová je premiérkou teprve tři měsíce. V lednu parlament schválil důvěru její sociálnědemokratické vládě, čímž se 54letá politička stala první ženou v Rumunsku, která stanula v čele vlády.

Odvolávat premiéra v pravomoci rumunského prezidenta není. Učinit tak může pouze parlament.

Témata:  Klaus Iohannis Rumunsko Izrael

Související

Aktuálně se děje

22. listopadu 2025 20:44

Ewa Farna vyrazila dech fanouškům: U dvou nekončí, na cestě je třetí

Zpěvačka Ewa Farna (32) oznámila skvělou novinku, která potěší její fanoušky: její vyprodaná koncertní vystoupení v pražském Edenu se rozrostou o třetí přídavek. Tuto šťastnou zprávu sdělila Ewa na sociální síti velmi originálním a vtipným způsobem.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy

Evropská měna EURO, ilustrační fotografie

Komentář

Slováci možná budou trpět. Pokud Evropská centrální banka podlehne tlaku

Sílí tlak politiků na Evropskou centrální banku, aby pomohla předluženým zemím eurozóny, jako je Itálie nebo Francie, zbavit se části nákladů jejich obřího dluhu. ECB jim přitom v určité míře pomáhá už nyní, za což výraznější ztrátou kupní síly svých úspor či mezd platí obyvatelstvo některých zemí eurozóny, jako je Estonsko, Lotyšsko, Slovensko, Rakousko či Chorvatsko. Tyto země totiž vykazují zhruba čtyřprocentní nebo i vyšší meziroční inflaci, když například Česko mělo dle stejných dat Eurostatu v říjnu meziroční inflaci jen 2,3procentní.