Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Konec imigrace? Do Evropy přišlo mnohem méně migrantů než loni

Přijímání uprchlíků do Evropy
Přijímání uprchlíků do Evropy
Foto: Tomáš Zdechovský

Berlín/Vídeň - Počet žádostí o azyl klesl v prvních čtyřech měsících letošního roku oproti stejnému období loni v Německu i v Rakousku. V Německu o mezinárodní ochranu požádalo v meziročním srovnání o deset a v Rakousku dokonce o čtyřicet procent méně lidí, informovaly dnes agentura DPA a list Der Standard.

Od ledna do dubna letošního roku požádalo v Německu o azyl téměř 55.000 lidí, tedy o deset procent méně než ve stejném období loňského roku. Nejvíce migrantů do země nadále přichází ze Sýrie. V první pětici nejčastějších žadatelů o azyl jsou také Íránci, Iráčané, Nigerijci a Afghánci.

V dubnu německé úřady rozhodly o více než 20.000 žádostech. Uprchlický status přitom přiznaly jen 16 procentům žadatelů. Dalších 12 procent dostalo takzvanou subsidiární, tedy časově omezenou ochranu.

Méně žadatelů o azyl ve srovnání s loňskem zaznamenaly v první třetině letošního roku také v Rakousku. Pokles je v alpské republice přitom ještě výraznější než v Německu. Žádost o azyl do dubna podalo kolem 5000 lidí, a jejich počet by tak podle odhadů mohl být letos nejnižší od roku 2011. Na vrcholu migrační krize v roce 2015 podalo žádost o azyl v Rakousku 88.300 lidí.

Také v Rakousku jsou nadále nejčastějšími žadateli o azyl Syřané, následovaní Afghánci. Více než padesátiprocentní nárůst počtu žádostí rakouské úřady zaznamenaly u Gruzínců, kteří mohou od loňského roku do EU cestovat bez víz.

Témata:  uprchlíci Německo Rakousko migrace Imigranti z Afriky a Blízkého Východu

Související

Aktuálně se děje

12:24

Počasí zaúřaduje. K intenzivnímu sněžení se přidá i další jev

Na Moravě a ve Slezsku může napadnout ještě o pár centimetrů více, než se původně předpokládalo. Vyplývá to z nejnovějšího znění výstrahy, v němž Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) upřesnil její časovou a územní platnost. Meteorologové zároveň přidali varování před silným větrem. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Norský masový vrah Anders Behring Breivik, který v roce 2011 při bombovém útoku a střelbě zabil 77 lidí, stanul v úterý před soudem, aby podruhé požádal o podmínečné propuštění. Breivik si odpykává trest odnětí svobody na 21 let, což je maximální možný trest v Norsku. Podle norského práva má však po deseti letech vězení nárok na slyšení o podmínečném propuštění.