Nepřiblížíme se EU ani o píď, hořekují srbské noviny

"Srbsko je dnes od EU vzdáleno přesně tak jako po prvním příslibu v roce 2000, pokud ne ještě více," napsal deník s tím, že závěrečný dokument obsahuje spoustu požadavků a milých slibů.

O tom, že by se Bělehrad mohl připojit k Evropské unii, se začalo vážněji hovořit právě v roce 2000, kdy padl režim tehdejšího prezidenta Slobodana Miloševiče. V té době Srbsko společně s Černou Horou tvořily Svazovou republiku Jugoslávie, která byla nástupcem krvavě rozpadlé jugoslávské federace. V roce 2003 se svazová Jugoslávie přetvořila na soustátí Srbsko a Černá Hora, které zaniklo o tři roky později.

Samostatné Srbsko oficiálně o přijetí do EU požádalo v prosinci 2009 a v březnu 2012 Bělehrad získal status kandidáta, přístupová vyjednávání pak začala o dva roky později.

Deník Novosti se obává toho, že i když Srbsko všechny podmínky k přijetí splní, není jeho členství zaručeno. V této souvislosti list připomněl požadavek francouzského prezidenta Emmanuela Macrona, který chce před dalším rozšiřováním provést hluboké reformy unie.

V Bulharsku, které je předsednickou zemí EU, se představitelé členských zemí sejdou se zástupci Srbska, Černé Hory, Albánie, Makedonie, Bosny a Hercegoviny a Kosova, tedy balkánských států usilujících o přičlenění k bloku. Nejblíže k přijetí je vedle Srbska také Černá Hora, která podobně jako Bělehrad s EU zahájila přístupová jednání. Evropská komise za smělý, ale zároveň reálný termín přijetí obou těchto zemí považuje rok 2025.

Kandidátský status mají také Albánie a Makedonie, přístupové rozhovory s Bruselem ale dosud nezahájily. Přihlášku do EU si podala také Bosna, která se ale ještě oficiálním kandidátem nestala. O Kosovu se pak hovoří jako o možném kandidátovi, neboť země ještě o přijetí oficiálně nepožádala.

Témata:  Srbsko,  EU,  diplomacie,  noviny a tisk,  politika