Uprchlíci v Německu do koncentračních táborů? Právník přišel s neobvyklým nápadem

Je rok 2018, ne 1933

Berlínská Kancelář pro výzkum a informace o antisemitismu zveřejnila zprávu dokumentující 947 případů antisemitských útoků, výhrůžek a vandalismu, ke kterým loni ve městě došlo, přičemž jejich počet se meziročně téměř zdvojnásobil, poukazuje akademik. Dodává, že synagogy a další židovské objekty jsou nyní pod policejní ochranou.

"Je rok 2018, ne 1933," pokračuje právník. Dodává, že s antisemitismem má osobní zkušenost, jelikož jeho prarodiče byli v roce 1944 zavražděni v Osvětimi, jeho matka se měsíce skrývala na půdě v Budapešti a dvakrát přežila pokus o zastřelení maďarskými kolaboranty, zatímco jeho otec přežil dva pochody smrti.

Guiora kvituje cílené a odhodlané snahy Německa čelit své temné historii, jelikož je v mnoha směrech považuje za model, jak se země může vypořádat s nenávistí a zvěrstvy z minulosti. Po zmíněném útoku na žida v Berlíně ostatně mnoho Němců vyšlo do ulic protestovat proti násilí, mnozí si navíc nasadili jarmulky coby projev solidarity s obětí, poukazuje profesor. Varuje, že navzdory těmto veřejným projevům sympatií však antisemitské násilí pokračuje.

V otázce došlo k ironickému zvratu, soudí expert. Připomíná, že před třemi lety německá kancléřka Angela Merkelová právě v reakci na zkušenost s holocaustem otevřela Německo uprchlíkům, kteří prchají před současným zlem a brutalitou syrské občanské války a dalších konfliktů. "Rozhodnutí nepochybně mělo napravit historickou chybu, což je vysoce chvályhodné. Přesto padá na dvě základní slabiny," konstatuje Guiora. Označuje za ně neschopnost dostatečně připravit německou veřejnost na příchod uprchlíků a neschopnost vštípit uprchlíkům základní principy, hodnoty a normy západní demokracie.   

Německo se tak jednoho dne probudilo a zjistilo, že v zemi jsou noví obyvatelé nepřivyklí jejím hodnotám, tvrdí profesor. Poukazuje, že uprchlíci se dostali do bezpečí, avšak jejich tradice se odlišují od tradic jejich nového domova. Loni zveřejněná studie Amerického židovského výboru ostatně zaznamenala zakořeněný antisemitismus u 68 syrských a iráckých uprchlíků v Německu, které její výzkumníci vyslechli, uvádí odborník. Připomíná, že i Merkelová musela připustit, že někteří nově příchozí s sebou do země přinesli jinou formu antisemitismu.     

"Nejde o nepřemostitelný záliv, ale nebezpečí je při absenci upřímnosti, vzdělání a ochoty k integraci již zřejmé," píše Guiora. Deklaruje, že rozhodnutí Merkelové, byť vedené nejlepšími a sympatickými úmysly, má naneštěstí negativní, nezamýšlené důsledky pro celou německou společnost a především německé židy.  

Pomoci mohou návštěvy koncentračních táborů

Z nedávných rozhovorů s Němci akademik nabyl dojmu, že německá vláda na vzestup násilí nereaguje dostatečně, ačkoliv málo adekvátní reakce nevychází z jejího antisemitismu. Naopak, Merkelová násilí odsuzuje a váhavost jejího kabinetu odráží nechuť přímo udeřit na ty, kdo jsou zodpovědní, tedy členové uprchlické komunity, vysvětluje profesor. Konstatuje, že stejně jako se současná situace částečně rozchází s tradičním německým krajně pravicovým antisemitismem, vlažná odpověď vlády je ústupem od její tradiční odhodlanosti antisemitismu čelit.  

"Německá vláda jednoduše nemůže přihlížet, jak jsou židé napadáni na ulicích německých měst," zdůrazňuje Guiora. Soudí, že na základě vlastních mimořádných snah vypořádat se s minulostí musí německý kabinet rázně řešit nárůst antisemitismu prostřednictvím intenzivních a bezodkladných vzdělávacích programů, které by měly cílit na uprchlickou komunitu a posílení dialogu s touto komunitou a jejími náboženskými vůdci.

Německá vláda by měla také začít se vzdělávacími programy pro uprchlíky zaměřenými na hodnoty liberální demokratické společnosti zahrnujícími toleranci a klíčovou vyváženost mezi svobodou projevu, individuální svobodou a bezpečností, domnívá se právník. Dodává, že uprchlíkům by se také mělo dostat vzdělání o holocaustu a historii antisemitismu v Německu, jelikož pocházejí z oblastí, kde je holocaust ignorován či popírán, a tudíž musejí pochopit, k čemu vlastně došlo, aby si uvědomili nebezpečí svého jednání. "Návštěvy koncentračních táborů a setkání s přeživšími holocaust by podstatně zlepšily porozumění," píše odborník.

V neposlední řadě musí úřady jednat přímo s vůdci uprchlické komunity, aby ti "nastolili pořádek" a vysvětlovali důsledky za porušování zákonů, včetně trestů, které v případech, kdy mezinárodní i národní právo dovoluje, zahrnují deportaci, konstatuje Guiora. Dle jeho názoru není čas na pasivitu na základě politických úvah či ohleduplnosti a německá vláda se nemůže zaštiťovat dobrým úmyslem poskytnout bezpečnost trpícím.

Neschopnost cíleně, proaktivně a agresivně kritizovat, potírat a trestat antisemitismus v uprchlické komunitě znamená přihlížet rostoucímu násilí a nenávisti, varuje profesor. Poukazuje, že taková nečinnost usnadňuje páchání násilností a vystavuje oběti většímu nebezpečí.

"Pouhých 15 mužů, předních nacistických byrokratů, naplánovalo vraždu milionů na konferenci ve Wansee v lednu 1942," připomíná akademik. Zdůrazňuje, že tisíce nečinně přihlížejících ovšem realizaci tohoto plánu, který vedl k zabití šesti milionů Židů v Evropě, usnadnily a umožnily, a proto by nejen Němci měli vědět, že přihlížejícím se nesmí umožnit odvrátit zrak.    

Témata:  Německo,  antisemitismus,  uprchlíci