Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

AfD má moc blízko ke Klausovi, na sudetoněmeckém sjezdu tak nesmí mít stánek

Václav Klaus
Václav Klaus
Foto: Mikuláš Křepelka / INCORP images

Mnichov - Na letošním sjezdu Sudetoněmeckého krajanského sdružení (SL) v Augsburgu se návštěvníkům v informačních stáncích představí řada politických stran, nejsilnější německá opoziční formace Alternativa pro Německo (AfD) mezi nimi ale nebude. Jedním z důvodů je podle šéfa sudetských Němců Bernda Posselta její blízký vztah s bývalým českým prezidentem Václavem Klausem.

Posselt dnes na tiskové konferenci v Mnichově uvedl, že AfD na sjezdu chtěla mít informační stánek, což ji ale pořadatelé z několika důvodů neumožnili. Jedním z nich je to, že zatím není zastoupena v bavorském zemském sněmu, což je jednou z podmínek.

Ještě větším problémem jsou ale zřejmě politické postoje protiimigrační strany. "Informační stánek mohou dostat jen organizace...které se jasně distancují od levicového a pravicového extremismu," zdůraznil Posselt. "To ani u Levice, ani u AfD nevidím," řekl také.

Především má ale problém s úzkou spoluprací AfD s Klausem, který ji často do Německa jezdí podporovat na předvolební i jiné politické akce. "AfD se chlubí jedním z největších nenávistníků sudetských Němců, bývalým českým prezidentem Klausem," míní Posselt. "Chtěl zakotvit Benešovy dekrety do evropského právního pořádku," poznamenal.

Narážel tak na situaci před podpisem lisabonské smlouvy o reformě institucí EU, jejíž ratifikaci Klaus v době, kdy byl českým prezidentem, podmínil výjimkou z Listiny základních práv EU. Klaus vznesl požadavek na výjimku z Listiny v říjnu 2009 proto, že se obával možnosti prolomení poválečných dekretů prezidenta Edvarda Beneše a uplatnění majetkových nároků sudetských Němců odsunutých z Československa po druhé světové válce.

Výjimku nakonec Česku přiznal summit Evropské unie koncem října 2009 a Klaus lisabonskou smlouvu podepsal 3. listopadu 2009, mimo jiné v den, kdy český ústavní soud rozhodl o tom, že smlouva je v souladu s českým ústavním pořádkem. Vláda Bohuslava Sobotky (ČSSD) se ale v roce 2014 usnesla, že výjimku z Listiny základních práv EU uplatňovat nebude.

Témata:  sudetští Němci Bernd Posselt Alternativa pro Německo (AfD) Václav Klaus

Související

Aktuálně se děje

12. června 2026 10:46

Poslední slova Honzy Dědka během spolupráce s Primou. Moderátor je vděčný

Honza Dědek se v úterý definitivně rozloučil s Primou, což není žádná novinka. Moderátor se s televizí nedohodl na pokračování spolupráce, která tak pro tuto chvíli končí. Dědek každopádně ukázal, že je možné se rozloučit na úrovni. 

Zdroj: Dan Šrámek

Další zprávy

Švýcarsko, ilustrační foto

Komentář

Švýcarsko se chystá na referendum, které může mít vliv i na Česko

Švýcarsko čeká v neděli hlasování, které může výrazně změnit podobu celé země. V celostátním referendu budou občané hlasovat o iniciativě, která má zabránit tomu, aby počet obyvatel země v budoucnu překročil hranici deseti milionů. V hlasování se střetávají obavy z masové migrace a nedostatku bydlení s varováními před hospodářským útlumem a roztržkou s Bruselem. Za těsného stavu průzkumů zůstává výsledek otevřený. V referendu se nejedná jen o omezení volného pohybu osob, ale také o zásadní změnu ve volném vstupu na švýcarský trh. Pokud by padl a vrátila se cla, byla by to pro český export citelná rána.