Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

AfD má moc blízko ke Klausovi, na sudetoněmeckém sjezdu tak nesmí mít stánek

Václav Klaus
Václav Klaus
Foto: Mikuláš Křepelka / INCORP images

Mnichov - Na letošním sjezdu Sudetoněmeckého krajanského sdružení (SL) v Augsburgu se návštěvníkům v informačních stáncích představí řada politických stran, nejsilnější německá opoziční formace Alternativa pro Německo (AfD) mezi nimi ale nebude. Jedním z důvodů je podle šéfa sudetských Němců Bernda Posselta její blízký vztah s bývalým českým prezidentem Václavem Klausem.

Posselt dnes na tiskové konferenci v Mnichově uvedl, že AfD na sjezdu chtěla mít informační stánek, což ji ale pořadatelé z několika důvodů neumožnili. Jedním z nich je to, že zatím není zastoupena v bavorském zemském sněmu, což je jednou z podmínek.

Ještě větším problémem jsou ale zřejmě politické postoje protiimigrační strany. "Informační stánek mohou dostat jen organizace...které se jasně distancují od levicového a pravicového extremismu," zdůraznil Posselt. "To ani u Levice, ani u AfD nevidím," řekl také.

Především má ale problém s úzkou spoluprací AfD s Klausem, který ji často do Německa jezdí podporovat na předvolební i jiné politické akce. "AfD se chlubí jedním z největších nenávistníků sudetských Němců, bývalým českým prezidentem Klausem," míní Posselt. "Chtěl zakotvit Benešovy dekrety do evropského právního pořádku," poznamenal.

Narážel tak na situaci před podpisem lisabonské smlouvy o reformě institucí EU, jejíž ratifikaci Klaus v době, kdy byl českým prezidentem, podmínil výjimkou z Listiny základních práv EU. Klaus vznesl požadavek na výjimku z Listiny v říjnu 2009 proto, že se obával možnosti prolomení poválečných dekretů prezidenta Edvarda Beneše a uplatnění majetkových nároků sudetských Němců odsunutých z Československa po druhé světové válce.

Výjimku nakonec Česku přiznal summit Evropské unie koncem října 2009 a Klaus lisabonskou smlouvu podepsal 3. listopadu 2009, mimo jiné v den, kdy český ústavní soud rozhodl o tom, že smlouva je v souladu s českým ústavním pořádkem. Vláda Bohuslava Sobotky (ČSSD) se ale v roce 2014 usnesla, že výjimku z Listiny základních práv EU uplatňovat nebude.

Témata:  sudetští Němci Bernd Posselt AfD Václav Klaus

Související

Aktuálně se děje

12:06

Mason a Kourtney: Když syn přeroste matku nejen výškou

Mason Disick, nejstarší syn Kourtney Kardashian a Scotta Disicka, se stal středem pozornosti poté, co byl spatřen během rodinného nákupu v Los Angeles. Čtrnáctiletý teenager, který doslova přerostl svou matku, si svým stylem a držením těla získává srdce fanoušků. Mason, známý svou rezervovaností vůči médiím, zaujme nejen svou výškou, ale i módními volbami, které odrážejí jeho unikátní osobnost. Jeho odklon od života pod reflektory přitahuje pozornost o to více.

Zdroj: Zdeněk Tuhý

Další zprávy

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Norský masový vrah Anders Behring Breivik, který v roce 2011 při bombovém útoku a střelbě zabil 77 lidí, stanul v úterý před soudem, aby podruhé požádal o podmínečné propuštění. Breivik si odpykává trest odnětí svobody na 21 let, což je maximální možný trest v Norsku. Podle norského práva má však po deseti letech vězení nárok na slyšení o podmínečném propuštění.