Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Papež František příští měsíc jmenuje čtrnáct nových kardinálů

František, vlastním jménem Jorge Mario Bergoglio SJ (* 17. prosince 1936 Buenos Aires, Argentina), je 266. papež katolické církve, suverén státu Vatikán, jehož zvolilo konkláve dne 13. března 2013.
František, vlastním jménem Jorge Mario Bergoglio SJ (* 17. prosince 1936 Buenos Aires, Argentina), je 266. papež katolické církve, suverén státu Vatikán, jehož zvolilo konkláve dne 13. března 2013.
Foto: Wikipedia **www.wikipedia.org**

Vatikán - Papež František příští měsíc jmenuje čtrnáct nových kardinálů. Oznámil to dnes v projevu k poutníkům a turistům na Svatopetrském náměstí. Jmenování, podle vatikánských pozorovatelů překvapivé, má hlava římskokatolické církve v plánu učinit 29. června.

Mezi budoucími kardinály bude podle agentury AP arcibiskup Konrad Krajewski, který ve Vatikánu proslul péčí o bezdomovce, chudé a sociálně vyloučené. Krajewski bývá označován za "papežova almužníka" a ztělesňuje důraz, který František klade na sociální rozměr působení církve.

Červený kardinálský klobouk čeká rovněž na preláty z japonské Ósaky a italské obce L'Aquila, která se stále vzpamatovává ze zemětřesení v roce 2009. Kardinály se stanou i španělský biskup Luis Ladaria Ferrer, který stojí v čele Kongregace pro nauku víry, a místopředseda vatikánské vlády Giovanni Angelo Becciu.

Kardinálové tvoří elitu katolických duchovních, jsou považováni za nejbližší poradce papeže. Jsou-li mladší 80 let, mohou se stát členy takzvané konkláve, sboru pro papežskou volbu. František dosud obdařil kardinálským titulem 60 duchovních.

Témata:  Papež František křesťanství

Související

Aktuálně se děje

21. listopadu 2024 12:46

Rusko si našlo nový cíl číslo jedna. Polsko

Marija Zacharovová, mluvčí ruského ministerstva zahraničí, varovala, že nově otevřená americká základna protiraketové obrany v severním Polsku zvyšuje úroveň jaderného ohrožení a stává se prioritním cílem pro Rusko.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Norský masový vrah Anders Behring Breivik, který v roce 2011 při bombovém útoku a střelbě zabil 77 lidí, stanul v úterý před soudem, aby podruhé požádal o podmínečné propuštění. Breivik si odpykává trest odnětí svobody na 21 let, což je maximální možný trest v Norsku. Podle norského práva má však po deseti letech vězení nárok na slyšení o podmínečném propuštění.