reklama

V témže roce, kdy si Britové odhlasovali opuštění EU, následoval další šok v podobě amerických prezidentských voleb, v nichž porazil Donald Trump veškerými průzkumy favorizovanou protikandidátku Hillary Clintonovou, a získal tak křeslo v Oválné pracovně.

Ačkoliv se pak tento negativní jev zastavil, nelze vyloučit, že se nacházíme v období největšího ohrožení stability v Evropě, která vzhledem k problematickému vyjednávání s Londýnem ohledně brexitu není, a ani v dohledné době nebude schopná čelit aktuálním problémům - migrace, vztahy se sousedy, noví členové apod.

Přestože je totiž pro mnohé z nás nepředstavitelné, aby se EU rozšířila o země, jako jsou Turecko nebo Ukrajina, profesor Zielonka je jiného názoru. Pokud by Turci a Ukrajinci neměli dojem, že se k nim otáčíme zády, možná by se z nich stali stejně vhodní kandidáti, jako třeba Polsko a Rumunsko. (Nelze samozřejmě opomíjet fakt, že obě zmiňované země nejsou zrovna proslulé svojí stabilitou, ať už jde o politiku, nebo justici)

Dalším aspektem, který ohrožuje Evropou, jakou ji známe, je nárůst preferencí antisystémových stran, které si zakládají na odmítání dosavadního konceptu, na němž starý kontinent v posledních třech desetiletích stál. Tím jsou myšleny otevřené hranice, rozvojová pomoc, všestranná diplomacie, podpora lidských práv a liberální demokracie. Pro novou generaci dětí už však tyto hodnoty zřejmě nejsou tak důležité.

Na druhou stranu by si ale zástupci tradiční pravice a levice měli sami sáhnout do svědomí, zda skutečně dostáli svým ideálům, když v dobách, kdy byli u moci nepadali cizí země, mučili vězně apod. Jsou oni snad o něco lepší, než vítězství Donalda Trumpa, brexit a jiné problémy, které jim dělají vrásky na čele? Proč pak mít voličům za zlé, že už jim nevěří, a že se obrací k alternativním stranám, které ještě nestihly ukázat, co v nich opravdu je?

Brexit jako první ukázal nespokojenost britských občanů s neschopností EU se reformovat. To, oč jim šlo, nebylo ztratit možnost volného pohybu osob, nýbrž snížení byrokracie a větší pozornost zájmům běžných občanů, nikoli pouze lobbistických skupin. Trump zase zvítězil na odvrácených stránkách americké demokracie, mezi něž například patří příjmová nerovnost a kritizovaný imperialismus.

Pokud tedy chceme Evropu, jakou jí známe, zachránit, je zapotřebí snažit se dbát na zachovávání zásad, na nichž stojí. Taktéž by měly strany profilující se, jako tradiční levice, nebo tradiční pravice, prosazovat své hodnoty. Jak se může tradičně pravicová strana například divit ztrátě svých voličů, když za své vlády prosazovala zvýšení DPH?