Evropa nemá dostatek krevní plazmy, nakupuje v USA. Dárci chybí i v České republice

"Celý svět žije z plazmy, která se odebere v Americe, Německu, Rakousku, Maďarsku a u nás," řekl Malý. Plazma z Evropy se ale užívá jen na kontinentu, protože ve světě stále přetrvává obava z nemoci šílených krav, která Velkou Británii zasáhla v 90. letech.

Všechny země podle Malého řeší, jestli za odběry plazmy platit peníze. "To, že velká část Evropy může diskutovat o etických aspektech dárcovství, je dané tím, že přes oceán je Amerika, která nám plazmu doveze," řekl Malý. V Evropě je center asi stovka, v USA kolem 680 a odebírat plazma se může jednou za 48 hodin. V Česku je odběr povolený jednou za 14 dní. Země, které se rozhodly za odběr plazmy neplatit, ji musí kvůli nedostatku dovážet.

Malý nesouhlasí s tím, že soukromá centra přebírají dárce transfuzním stanicím, kde se plazma daruje zdarma. "Jejich motivace jsou diametrálně odlišné, ty skupiny se úplně míjí," domnívá se. Pro lidi, kteří míří do center, je hlavní motivací finanční odměna. "K nám nikdy nebudou chodit dárci z transfuzních stanic, protože pro ně je představa chodit někam, kde jsou s dárcovstvím spojené peníze, nepřekonatelná," vysvětlil. Český červený kříž v minulosti upozorňoval na to, že klesá počet dárců krve, což spojoval právě s placenými odběry plazmy.

Z plazmy se vyrábějí léky například na poruchy krevní srážlivosti neboli hemofilii, poruchy obranyschopnosti nebo na léčbu popálenin. "Myslíme si, že v plazmě je asi 160 proteinů. Víme o stovce z nich a využít jich umíme asi šest. Z jednoho odběru, který má kolem tři čtvrtě litru, získáme čtyři až šest gramů bílkoviny," vysvětlil.

Přímo v Česku se plazma nezpracovává, z nemocnic i center ji hluboce zmraženou odváží kamiony do továren, kde se zpracuje. V Evropě jich je několik, nejvíc v Německu, Maďarsku nebo Rakousku. "Když dnes půjdete darovat, lék se k pacientovi dostane za rok. Je to dané také úmyslnými prodlevami kvůli bezpečnosti," uvedl.

Léky z plazmy jsou velmi drahé, jen náklady na jeden odběr jsou 1300 korun, další náklady jsou na provoz center. Podstatnou položku tvoří také doprava zmražené plazmy.

V Česku je 20 soukromých center, která odebírají plazmu. První začala působit v roce 2007. Na konci roku 2015 evidovala asi 72.000 dárců. Podle Malého jejich počet v posledních letech klesá, ubývá i prvodárců. Asi třetinu jich navíc centra musí odmítnout, většinou ze zdravotních důvodů.

Plazma se odebírá lidem mezi 18 a 65 lety. "Dárci chybí všem. Lepší to nebude v příštích osmi, deseti letech, což je dáno prudkým poklesem porodnosti po roce 1990," dodal. Podíl lidí v populaci, kteří jsou ochotní uvažovat o darování krve či plazmy v nemocnicích či soukromých centrech je podle něj konstantně mezi třemi a šesti procenty.

Témata:  nemocnice,  zdravotnictví,  Dárci krve