Bude EU rozdávat občanům peníze? Je potřeba neobvyklý krok, ukazuje analýza

Euro neoslabilo, ale posílilo

Opatření ECB zahrnují ještě výraznější snížení úrokových sazeb do záporných čísel, značné zvýšení nákupu dluhopisů v rámci svého programu a nový balíček levných úvěrů pro bankovní systém.

Analýza poukazuje, že první záměr těchto opatření, tedy oslabení eura, selhal a euro po počátečním poklesu vůči dolaru ve skutečnosti ještě o dvě procenta posílilo. Zda Draghi uspěje alespoň ve svém druhém cíli, tedy poskytování levných úvěrům bankám v zemích eurozóny, je podle analýzy zatím nejisté.

Podobný problém, jaký zažilo euro, přitom podle analýzy v lednu mělo Japonsko, které se stejným způsobem, tedy zápornými úrokovými sazbami, snažilo oslabit jen, ale ten obdobně po počátečním poklesu nakonec posílil.

Fungují ještě centrální banky?

Analýza upozorňuje, že ještě před rokem by podobná opatření měla daleko lepší výsledky. „Centrální banky byly zcela ignorovány dvakrát za poslední dva měsíce, což mnoho lidí vede k úvahám, zda jsou ještě efektivní," podotýká analýza.

Jak ale následně vysvětluje, problém by nemusel být ani tak v centrálních bankách, jako v samotném trhu. „Hodnoty měn jsou vůči sobě relativní, což znamená, že se nemohou všechny najednou pohnout nahoru nebo dolů. A v dnešním globálním trhu je těžké najít měnu, která není pod tlakem snížit svou hodnotu."

Poukazuje, že například čínský juan ve snaze odpoutat se od amerického dolaru postupně oslabuje. Klesá i hodnota britské libry: „Spojené království, které bylo během posledních 18 měsíců světlejším místem na mapě ekonomiky, je nyní svědkem značného oslabení své měny kvůli hrozbě hlasů pro odchod v nadcházejícím referendu o odchodu z EU."

Jak analýza upozorňuje, jednou z mála měn, které v současnosti posilují, je americký dolar, ale „i ten ukazuje známky zpomalení." Podle analýzy za to můžou méně optimistické vyhlídky roku 2016.

Bude ECB agresivnější?

„Při takovém množství měn, které oslabují přirozeně, není příliš překvapivé, že se snahy ECB a Japonské centrální banky svou měnu oslabit uměle ukázaly být marné," vysvětluje analýza a dodává: „Zjednodušeně řečeno: čím více měn oslabuje přirozeně, tím těžší to je uměle napodobit."

Na závěr analýza dodává, že by se ECB v důsledku tohoto jevu mohla v budoucnu chovat agresivněji a mohla by se ve snaze dosáhnout inflace 2 % (v současnosti je 0,3 %) snažit hledat nekonvenční řešení.

To by podle analýzy mohlo zahrnovat takzvané „vrtulníkové peníze", tedy opatření, kdy by centrální banka tiskla peníze, které by pak šly do rukou přímo lidem. To by podpořilo utrácení a následně i inflaci.

„Draghi na tento návrh odpověděl, že něco takového zatím Rada guvernérů nezvažovala. Ale s ohledem na to, jak malý efekt ohlášená opatření na trh měla, je pravděpodobné, že jej Rada bude muset brzy začít zvažovat," uzavírá analýza.

Témata:  EU,  banky,  eurozóna,  ekonomika