Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Německo se zbavuje uprchlíků. Do jiné země EU poslalo jen letos 4100 osob

Uprchlíci, ilustrační foto
Uprchlíci, ilustrační foto
Foto: UNHCR

Berlín - Podle informací deníku Süddeutsche Zeitung vrátily německé úřady za prvních pět měsíců letošního roku do ostatních zemí EU na 4100 migrantů na základě dublinských pravidel. Za celý loňský rok takto vrátilo Německo zhruba 7100 migrantů, z toho téměř třetinu do Itálie.

Dublinská pravidla stanoví, že azylové řízení má zahájit země, v níž uprchlík poprvé o azyl požádal nebo v níž prokazatelně poprvé vstoupil na území EU. Podle verdiktu Soudního dvora EU z letošního ledna ale migranta po ilegálním vstupu do unie nelze do prvního unijního státu poslat zpět automaticky. Daná země musí podat u úřadů prvního státu žádost o jeho opětovné přijetí.

Spolkový úřad pro uprchlíky letos do května podal většinu takových žádostí do Itálie, kam jich zaslal na 9200. Jen 1400 migrantů tam ale bylo v téže lhůtě vráceno.

O vracení migrantů vedou v Německu spor spolková kancléřka Angela Merkelová a ministr vnitra Horst Seehofer. Zatímco ministr vnitra chce migranty, kteří už byli registrováni v jiné členské zemi EU, vracet přímo z hranic, kancléřka to odmítá a chce najít evropské řešení.

Témata:  uprchlíci Německo EU

Související

Aktuálně se děje

15. května 2025 20:47

Změna zákoníku práce: Největší reforma za poslední roky je tady, od června bude řada věcí jinak

Český pracovní trh čeká od 1. června 2025 největší reforma za poslední roky. Takzvaná flexinovela zákoníku práce zavádí celou řadu novinek, které mají zpřehlednit a zjednodušit pracovněprávní vztahy. Změny se dotknou zaměstnanců i zaměstnavatelů, a to v oblasti výpovědních lhůt, zkušebních dob, pracovního volna nebo možností zaměstnávání mladistvých. Přestože cílem reformy je větší flexibilita, někteří odborníci upozorňují i na možné negativní dopady.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy

Vladimír Putin

Komentář

Ne partner k jednání, ale překážka k odstranění. Jak Putin vnímá Zelenského a celou Ukrajinu?

Ve světle aktuálního odmítnutí Vladimira Putina zúčastnit se jednání se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským v Istanbulu je na místě znovu si připomenout, oč v této válce skutečně jde – a proč vůbec začala. Tento krok ze strany ruského prezidenta jen dále potvrzuje dlouhodobý postoj Kremlu. Nejde o hledání kompromisu, ale o vnucení vlastních podmínek prostřednictvím síly.