Nejhorší novodobý chemický útok? Husajn brutálně povraždil tisíce lidí

Píše se 16. březen roku 1988 a v zemi doznívá Irácko-íránská válka. Její tíha dopadla na celou zemi, stejně jako na kurdské město Halabdža. Na rozdíl od ostatních měst tady ale na tisíce obyvatel dopadá ještě něco jiného. Letadla, která se náhle zjevila nad horizontem, shazují do ulic barely s neznámou látkou. Plynem, který zabije 5000 lidí a více než dvojnásobek zraní.

Chemický útok na Halabdža, ležící asi 240 kilometrů severovýchodně od Bagdádu a 15 kilometrů od íránské hranice, byl spojen s likvidační operací Anfál, operací bagdádského režimu proti Kurdům na severu Iráku v letech 1987 - 1988, při níž zahynulo více než 180 tisíc lidí.

Podle svědků začaly chemické nálety v podvečer a trvaly asi pět hodin. Nad městem se vznášely bílé, černé a žluté mraky až do výšky padesáti metrů. Plyny dusily místní obyvatele, kteří padali paralyzovaní a mrtví k zemi. Nikdo neměl šanci uniknout. Naděje na přežití nebyly velké.

Při útoku byl pravděpodobně použit bojový plyn yperit a nervové plyny jako Sarin, tabun a VX. První zprávy o masakru se do světa dostaly od íránských novinářů.

"Život ve městě zamrzl, zastavil se. Vypadalo to tam jako pozastavený film. Viděl jsem zcela nový typ smrti. V kuchyni jednoho domu jsem viděl mrtvou ženu, která stále držela v ruce nůž, kterým předtím krájela mrkev. Spolu s ostatními novináři jsme odváželi zraněných do nemocnice. Jedna dívka mi v našem vozidle zemřelo v náručí," vyprávěl po útoku fotograf Káve Golestan.

Američané původně obvinili z útoku Írán, později ale byla prokázána vina irácké vlády. Saddám Husajn však popíral, že by udělil souhlas s použitím chemických zbraní. Objevilo se ale několik dokumentů, které to potvrdily.

Například v roce 1987 žádala irácká zpravodajská služba povolení k použití hořčičného plynu a nervových plynů proti Kurdům. Další dokument obsahoval Saddámovu odpověď, která nařizovala armádě vzít v úvahu možnost "náhlého útoku" při použití takových zbraní. Zpráva irácké vojenské rozvědky poté potvrdila, že dostala souhlas k použití "zvláštních zbraní" proti Kurdům.

Za útok byl nakonec souzen Husajnův bratranec, exministr vnitra a obrany Alí Hasan Madžíd přezdívaný "řezník Kurdů" či "chemický Ali". Ten útok na Halabdža nařídil. Za hromadný masakr tisíců lidí byl odsouzen k trestu smrti a v lednu 2010 popraven. Irák o dva měsíce později uznal masakr v Halabdža za akt genocidy. 

Ani to ale do města život nenavrátilo. Kdysi v něm žilo 80 tisíc lidí, po útoku ale byla půda a vodní zdroje natolik kontaminovány, že velká část lidí musela odejít. O patnáct let později v něm zůstala pouze polovina obyvatel.

Témata:  Irák,  Saddám Husajn,  chemické zbraně