Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Z Barmy dál prchají tisíce Rohingů. Znásilněné ženy odmítá i jejich vlastní komunita

Ilustračni fotografie
Ilustračni fotografie
Foto: CNN

Neipyijto - Letos už z Barmy do Bangladéše uprchlo 11.432 muslimských Rohingů. Od loňského srpna uteklo přes 700 tisíc příslušníků této menšiny. Barmská vláda a armáda odmítají, že v zemi dochází k plošnému porušování lidských práv. Rohingové ale tvrdí, že jsou i nadále perzekvováni úřady a nezřídka vystaveni násilí.

"Lidí stále utíkají před perzekucí v Arakanském státě. Jsou dokonce ochotni riskovat život, když pro útěk volí cestu po moři," řekl ve středu vysoký komisař OSN pro lidská práva Zajd Raad Husajn v Ženevě.

Mnozí rohingští uprchlíci uvedli, že je barmské úřady nutily, aby si zažádali o národní ověřovací kartu (NVC). Říká se jí zelená karta, původně byla určena pro cizince, kteří přišli do Barmy, a platí jen dva roky. Rohingům "tak není přiznáno občanství a vláda na ně dál pohlíží jako na cizince", řekl komisař. 

Tažení armády Barma interpretuje jako nezbytnou reakci na útok rohingských povstalců, Arakanské armády za spásu Rohingů (ARSA), na policejní stanoviště a vojenskou základnu loni v srpnu. Amnesty International (AI) ale vydala na konci června zprávu, z níž vyplývá, že Barma plánovala tažení proti Rohingům už předtím. 

Od počátku operace barmské armády uplynulo přes deset měsíců a některé z žen, které znásilnili vojáci, už porodily, připomněla dnes agentura AP. Mnohé přivedly na svět děti ve strachu - novorozenci jim připomínají hrůzu, kterou zakusili. Jejich komunita navíc vnímá znásilnění jako zostuzení a nošení dítěte počatého buddhistou jako znesvěcení.

Témata:  Barma Bangladéš uprchlíci Rohingové

Související

Aktuálně se děje

21. listopadu 2024 12:46

Rusko si našlo nový cíl číslo jedna. Polsko

Marija Zacharovová, mluvčí ruského ministerstva zahraničí, varovala, že nově otevřená americká základna protiraketové obrany v severním Polsku zvyšuje úroveň jaderného ohrožení a stává se prioritním cílem pro Rusko.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Norský masový vrah Anders Behring Breivik, který v roce 2011 při bombovém útoku a střelbě zabil 77 lidí, stanul v úterý před soudem, aby podruhé požádal o podmínečné propuštění. Breivik si odpykává trest odnětí svobody na 21 let, což je maximální možný trest v Norsku. Podle norského práva má však po deseti letech vězení nárok na slyšení o podmínečném propuštění.