Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Čtyři procenta HDP na obranu? Macron popřel dohodu zemí NATO o vyšších výdajích na obranu

Emmanuel Macron
Emmanuel Macron
Foto: European Union

Brusel - Americký prezident Donald Trump ve středu zopakoval, že všichni spojenci musejí na obranu vydávat čtyři procenta HDP. Francouzský prezident Emmanuel Macron dnes popřel, že by se členské země NATO na něčem takovém dohodly. Podle jeho slov se rozhodlo o dvou procentech HDP.

Francie zvýší výdaje na obranu na dvě procenta hrubého domácího produktu do roku 2024. "Včera (ve středu) bylo vydáno prohlášení. Potvrzuje cíl dvou procent do roku 2024. A to je vše," řekl Macron.

Soudržnost Severoatlantické aliance je podle něj možná jedině tehdy, když členské země ponesou finanční břímě spravedlivě.

Státy NATO se v roce 2014 domluvily, že do roku 2024 dostanou své obranné výdaje na dvě procenta HDP. Francie nyní dává na obranu asi 1,8 procenta HDP. 

Trump podle Macrona dal najevo oddanost Spojených států alianci i přes dříve vyjádřené pochyby. Debata na summitu se nesla v jiném duchu, než by se mohlo zdát z Trumpových kritických tweetů, dodal Macron. "Jednání byla velmi zdvořilá," uvedl šéf Elysejského paláce. Trump podle něj nevyhrožoval, že USA alianci opustí.

Témata:  Donald Trump NATO (Severoatlantická aliance) Francie Emmanuel Macron

Související

Aktuálně se děje

11. srpna 2025 21:56

Západonilská horečka v Itálii dál zabíjí. Od řady jiných nemocí se výrazně liší

Západonilská horečka, na níž jen letos v Itálii zemřelo deset lidí, se stává čím dál častějším tématem v Evropě. Původně jde o nemoc, která byla zjištěna v Ugandě v oblasti Západního Nilu, podle čehož dostala i svůj název. První zaznamenaný případ je z roku 1937, a to u pacientky, jejíž horečnatý stav byl diagnostikován jako západonilská encefalitida. Během doby se tento virus rozšířil do mnoha koutů světa, ale největší šíření zažívá právě v posledních letech, kdy se dostává i na území Evropy a Severní Ameriky. Specifické pro nemoc je, že většina lidí ji prodělá bez viditelných příznaků, proto o skutečném rozsahu nákazy dodnes panují mezi lékaři dohady.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy

komáři

Západonilská horečka v Itálii dál zabíjí. Od řady jiných nemocí se výrazně liší

Západonilská horečka, na níž jen letos v Itálii zemřelo deset lidí, se stává čím dál častějším tématem v Evropě. Původně jde o nemoc, která byla zjištěna v Ugandě v oblasti Západního Nilu, podle čehož dostala i svůj název. První zaznamenaný případ je z roku 1937, a to u pacientky, jejíž horečnatý stav byl diagnostikován jako západonilská encefalitida. Během doby se tento virus rozšířil do mnoha koutů světa, ale největší šíření zažívá právě v posledních letech, kdy se dostává i na území Evropy a Severní Ameriky. Specifické pro nemoc je, že většina lidí ji prodělá bez viditelných příznaků, proto o skutečném rozsahu nákazy dodnes panují mezi lékaři dohady.