Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Pes za letu otevřel zavazadlový prostor Boeingu 737, ke katastrofě nedošlo jen zázrakem

Letadla, ilustrační foto
Letadla, ilustrační foto
Foto: Pixabay

Moskva - V neděli musel nouzově na moskevském letišti Šeremeťjevo přistát Boeing 737 z Petrohradu. Vyšetřování ukázalo, že dveře zavazadlového prostoru ve výšce 4000 metrů uvolnil malý pes.

Pilotům v kokpitu se během letu rozsvítila kontrolka signalizující otevřený zavazadlový prostor. Pes přehryzal vnitřní přepážku, čímž způsobil, že se otevřela přední část dveří zavazadlového prostoru. Ty se ale pootevřely pouze natolik, že se pes nimi neprodral - a tak zůstal naživu, píše server Newsru.com.

Incidenty s přepravovanými zvířaty nejsou v Rusku žádnou výjimkou. Například v únoru pracovníci zemědělské inspekce na letišti v Chabarovsku při mezipřistání zkonfiskovali živou lvici, která měla namířeno z Penzy do města Zeja v Amurské oblasti - ale bez jakýchkoliv dokumentů. Vlastníci později tvrdili, že na doklady zapomněli.

Celníci na moskevském letišti Domodědovo zase loni v zimě v ruksaku pasažéra z Dubaje objevili 285 ještěrek, chameleonů a různých brouků. 12 z nich let nepřežilo. 

Témata:  letectví a letadla Rusko zvířata

Související

Aktuálně se děje

19. srpna 2025 19:36

Diana by se obracela v hrobě. Jak by se dívala na to, že William se odmítá usmířit s Harrym?

Vztah prince Williama a prince Harryho prochází těžkou zkouškou a jejich odcizení je o to bolestivější, že jejich matka, princezna Diana, vždy trvala na tom, aby se navzájem podporovali. Podle životopisce Diany, Andrewa Mortona, často říkala, že má dva syny z jednoho prostého důvodu – mladší bude vždy oporou staršímu v jeho osamělém úkolu budoucího krále.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy

Donald Trump

Komentář

Trumpovo cynické a nechutné gesto. Jde o Nobelovku za mír

Šéf Bílého domu Donald Trump si přivlastňuje zásluhy za diplomatické průlomy, na nichž americká diplomacie pracovala klidně i celé roky. Skutečnost, že v této souvislosti kontaktoval norského ministra financí Jense Stoltenberga s žádostí o Nobelovu cenu míru, působí v kontextu podpory izraelské ofenzivy v Gaze, útoku na Írán a ignorování Ukrajiny jako cynické, a dokonce až nechutné gesto.