Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Čeští vojáci se v Afghánistánu zatím nevrátili do společných hlídek

Armáda ČR
Armáda ČR
Foto: Ministerstvo obrany ČR

Praha/Kábul - Čeští vojáci v Afghánistánu se po útoku, při němž atentátník zabil Martina Marcina (36), Kamila Beneše (28) a Patrika Štěpánka (25), zatím nevrátili do společných hlídek v okolí základny Bagrám.

"Co se týká režimu jednotky, tak se od včerejšího dne (od čtvrtku) nic nezměnilo," uvedla dnes mluvčí generálního štábu Vlastimila Cyprisová.

Vojáci nejezdí mimo základnu v Bagrámu od neděle, kdy k útoku sebevražedného atentátníka došlo. Místo hlídkování plní jednotka jiné úkoly, řekl ČTK už dříve první zástupce náčelníka generálního štábu Jiří Baloun. Vojáci se podle něj například starají o zbraně nebo mají jinou organizovanou činnost.

Ve čtvrtek mluvčí generálního štábu řekla ČTK, že česká jednotka je schopna se vrátit ke standardnímu režimu od pátku, záležet ale bude na rozhodnutí vrchního velitele amerických a spojeneckých sil v Afghánistánu armádního generála Johna Nicholsona.

Témata:  Armáda České Republiky Afghanistán smrt tří českých vojáků v Afghánistánu

Související

Aktuálně se děje

12:24

Počasí zaúřaduje. K intenzivnímu sněžení se přidá i další jev

Na Moravě a ve Slezsku může napadnout ještě o pár centimetrů více, než se původně předpokládalo. Vyplývá to z nejnovějšího znění výstrahy, v němž Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) upřesnil její časovou a územní platnost. Meteorologové zároveň přidali varování před silným větrem. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Norský masový vrah Anders Behring Breivik, který v roce 2011 při bombovém útoku a střelbě zabil 77 lidí, stanul v úterý před soudem, aby podruhé požádal o podmínečné propuštění. Breivik si odpykává trest odnětí svobody na 21 let, což je maximální možný trest v Norsku. Podle norského práva má však po deseti letech vězení nárok na slyšení o podmínečném propuštění.