Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Polská PiS se pokouší protlačit další kontroverzní zákon, Prezident Duda ho bude vetovat

Andrzej Duda
Andrzej Duda
Foto: pis.org.pl

Varšava - Polská vládní strana Právo a spravedlnost (PiS) novelu zákona, která by v evropských volbách velmi zvýhodnila velké strany. Prezident Andrzej Duda dnes avizoval, že bude normu vetovat.

Zákon výrazně zvyšuje dosud platnou pětiprocentní hranici pro vstup stran do Evropského parlamentu (EP). Těžily by z toho velké strany, jako je právě PiS a hlavní opoziční uskupení Občanská platforma.

"Rozhodl jsem se tento zákon vetovat. Změna by znamenala, že práh (pro vstup do EP) by se zvýšil až na 16,5 procenta ze současných pěti," řekl Duda. Podle něj by to znamenalo, že šanci dostat se do Evropského parlamentu by ve volbách v roce 2019 měly jen dvě strany a malé strany by byly prakticky vyloučeny.

Duda je podle Reuters sice spojencem PiS, ale v prezidentských volbách v roce 2020 bude potřebovat i podporu menších stran, aby si zajistil znovuzvolení.

Strana Právo a spravedlnost (PiS) čelí v posledních měsících kritice Bruselu i opozice za předchozí schválené zákony, mimo jiné za soudní reformu, díky níž vláda podle oponentů získá kontrolu nad soudy. PiS tvrdí, že účelem je zefektivnit práci soudů, aby se lidé mohli dovolat spravedlnosti, a zbavit justici soudců z komunistické éry. Přízeň voličů si ale strana získává především sociální politikou, například štědrými přídavky na děti. PiS má většinu v obou komorách parlamentu.

Témata:  Andrzej Duda Právo a spravedlnost Polsko

Související

Aktuálně se děje

11. srpna 2025 16:44

Nedožité narozeniny Josefa Laufera. Už dětství měl velmi netradiční

Život Josefa Laufera loni na jaře po čtyřletém boji se zdravotními potížemi vyhasl. Půlkulatých 85. narozenin se již nedožil. Dnes už by býval oslavil dokonce 86. narozeniny. Často se přitom zapomíná na poměrně exotický původ legendárního zpěváka. 

Zdroj: Dan Šrámek

Další zprávy

komáři

Západonilská horečka v Itálii dál zabíjí. Od řady jiných nemocí se výrazně liší

Západonilská horečka, na níž jen letos v Itálii zemřelo deset lidí, se stává čím dál častějším tématem v Evropě. Původně jde o nemoc, která byla zjištěna v Ugandě v oblasti Západního Nilu, podle čehož dostala i svůj název. První zaznamenaný případ je z roku 1937, a to u pacientky, jejíž horečnatý stav byl diagnostikován jako západonilská encefalitida. Během doby se tento virus rozšířil do mnoha koutů světa, ale největší šíření zažívá právě v posledních letech, kdy se dostává i na území Evropy a Severní Ameriky. Specifické pro nemoc je, že většina lidí ji prodělá bez viditelných příznaků, proto o skutečném rozsahu nákazy dodnes panují mezi lékaři dohady.