Mladí Češi o roku 1968 nic neví, píše zahraniční tisk

Německé a rakouské deníky si všímají také osudů československých emigrantů, kteří se po vpádu vojsk Varšavské smlouvy často vydali právě k západním sousedům. Německý deník Südwestpresse mimo jiné upozorňuje, že mnoho mladých Čechů o událostech roku 1968 nic neví.

Německé i rakouské noviny se často pokouší přiblížit desítky let staré události osudy emigrantů. Například německý deník Südwestpresse dnes přibližuje dějiny Československa mezi lety 1968 a 1989 podrobně na příkladu životních osudů emigrantky a novinářky Lídy Rakušanové. "Nyní, 50 let po invazi, která učinila z Lídy Rakušanové uprchlici, se už o této době téměř nemluví," upozorňuje list vycházející v jihoněmeckém Ulmu. Poukazuje na průzkum, podle něhož čtvrtině Čechů pojem "pražské jaro" nic neříká. "Už před lety nevěděla polovina studentů gymnázia Jana Palacha, po kom je jejich škola pojmenována," konstatuje dnes Südwestpresse.

Rakouský deník Oberösterreichische Nachrichten zdůrazňuje, že 750.000 mužů a 6000 tanků do ČSSR vpadlo "za tichého trpění USA a bezmocného přihlížení Francie a Británie". "Invaze, která nenarazila na žádný vojenský odpor, stála životy 72 lidí," napsal list.

Rakouští politici přitom údajně vážnost situace "odhadli zcela špatně a vpád doslova zaspali", cituje hornorakouský deník historika Stefana Karnera.

"Když se tanky v noci z 20. na 21. srpna 1968 valily na Prahu a Bratislavu, byli rozhodující zástupci rakouského státu a armády na dovolené, ačkoli zpravodajská služba ministerstva obrany už dlouho informovala o plánech intervence a viditelných indiciích," poznamenal Oberösterreichische Nachrichten.

Z řady vystupoval pouze tehdejší velvyslanec v Praze a pozdější rakouský prezident Rudolf Kirchschläger, který na vlastní odpovědnost podnítil vydání víz tisícovkám občanů ČSSR. Jenom do podzimu 1969 pak do Rakouska přišlo na 210.000 Čechoslováků. Mnozí imigranti, včetně Karla Krautgartnera, Zdeňka Mlynáře nebo Pavla Kohouta, v zemi zůstali, napsal Oberösterreichische Nachrichten. Bývalý komunistický politik Mlynář z Československa odešel v roce 1977 po podpisu Charty 77, dramatik Kohout o rok později.

Podle rakouské agentury APA byl vrcholem reformního programu pražského jara manifest Dva tisíce slov, v němž čeští spisovatelé zpochybnili socialismus jako systém i vedoucí úlohu komunistické strany. "Hnutí, které stálo za Chartou 77, hrálo důležitou roli při přechodu Československa od socialistického zřízení k demokracii, což se naplnilo 'sametovou revolucí' v roce 1989," konstatovala APA.

Německý deník Süddeutsche Zeutung dnes připomíná srpnové události 1968 pohledem radisty Alexandera Metze, který 20. srpna 1968 jako poddůstojník poprvé velel službě v kasárnách v bavorském Feuchtwangenu. O vpádu vojsk do Československa se však nedozvěděl prostřednictvím odposlechů vysílaček, ale rakouského rozhlasu, i když to ve službě neměl povolené. "A ten jako první hlásil vpád Rusů do Československa," vzpomíná Metz.

"Nejdřív jsem si pomyslel, že vrchní svobodník si ze mě chce vystřelit, protože jsem byl poprvé vedoucím služby," říká Metz.

Připomínky událostí roku 1968 přinášejí také regionální listy Berliner Morgenpost, Badische Zeitung či Wormser Zeitung nebo socialistický list Neues Deutschland.

"Po 50 letech z pražského jara zbylo rozčarování," píše Neues Deutschland. Jako příklad deziluze uvádí nynějšího prezidenta Miloše Zemana, který byl v roce 1970 jako účastník hnutí vyloučen z KSČ. "Myšlenkami demokratického socialismu už se příliš nezaobírá. Zeman označuje muslimské uprchlíky za 'vetřelce' a s ohledem na své přátele z politických a ekonomických kruhů v Moskvě se vzdal veřejného proslovu na výročí porážky pražského jara 21. srpna," napsal krajně levicový list.

Zeman je přitom údajně jen příkladem toho, jak politici v ČR a na Slovensku sází na národní kartu a tvrdí, že se starají o problémy obyčejných lidí. "Vážně se to brát nedá. Svému kapitalistickému prostředí se Zeman a mnoho dalších politiků výborně přizpůsobili," dodal list i s poukazem na to, že český prezident nedávno jmenoval "oligarchu" Andreje Babiše premiérem. "Toho podporují sociální demokraté a komunisté. Tím se zvrhlo ve fraškou téměř vše, co v zemi kdysi platilo za levicové," uzavřel někdejší oficiální deník východoněmecké komunistické strany SED.

Témata:  Česká republika,  1968,  okupace 1968,  noviny a tisk