Ovlivní výsledek britského referenda migrace? Spory se vyostřují

Členství v evropském blok, které se sebou přináší volný pohyb osob po osmadvaceti evropských zemích, podle příznivců brexitu připravilo Londýn o možnost účinné kontroly nad tím, kdo do země přichází.

Zastánci brexitu by proto chtěli rozšířit imigrační bodový systém po australském vzoru, který již nyní platí pro občany třetích zemí, i na občany EU. Kromě větší kontroly a možnosti vybírat si migranty s potřebnou kvalifikací, by to podle odpůrců setrvání Británie v EU odstranilo také diskriminaci: Stejné podmínky by měl počítačový programátor z Jihoafrické republiky i z Rumunska.

Odpůrci brexitu naopak upozorňují, že odchod z EU by v migrační krizi nijak nepomohl, ba naopak. Hraniční kontroly by se podle nich totiž musely přesunout z Francie přímo na ostrovy, a provizorní tábořiště migrantů jako to v severofrancouzském Calais, by mohlo vzniknout třeba v okolí Doveru.

Sílu migrace jako tématu před referendem se už v únoru pokusil v rámci jednání o reformě vztahu Londýna s Bruselem oslabit premiér David Cameron. V dohodě se mu podařilo získat "záchrannou brzdu" v podobě možnosti omezit nepříspěvkové zaměstnanecké benefity lidem z jiných unijních zemí. To by podle něj mělo být zárukou snížení počtu migrantů z EU, kteří by chtěli zneužívat britský sociální systém.

Podle kritiků ale opatření počet nově příchozích občanů EU nijak neomezí vzhledem ke všeobecně vyšším platům v zemi, přítomnosti velkých komunit migrantů i rozšíření znalosti angličtiny.

Vítr do plachet zastánců brexitu přinesla nedávno zveřejněná čísla britského statistického úřadu, podle nichž čistá migrace - tedy rozdíl mezi počtem nově příchozích a odchozích cizinců - loni činila 300.000 osob.

Na oznámení zastánců brexitu, že by po případném odchodu Británie z EU zavedli omezení pro imigranty z evropské sedmadvacítky, už reagoval například nizozemský premiér Mark Rutte, jehož země v současnosti předsedá Evropské radě. Zavedení protiopatření by bylo podle něj ze strany unie "nevyhnutelné", a omezení by se tak zřejmě dotkla i Britů pracujících v jiných členských zemích EU.

V Británii žijí podle serveru Migration Watch UK (MWUK) asi 3,3 miliony občanů z jiných členských zemí EU, asi 2,1 milionu z nich v zemi i pracuje. Naopak v některé z jiných členských zemí Evropské unie žije asi 1,26 milionu občanů Spojeného království, zhruba 800.000 z nich v evropské cizině pracuje. Nejvíce Britů žije ve Španělsku (asi 320.000), Irsku (asi 250.000) a Francii (170.000).

V Česku a na Slovensku žije podle MWUK shodně asi 5000 britských občanů, naopak Čechů v Británii pobývá asi 42.000 a Slováků 63.000.

Témata:  Velká Británie,  migrace