Pět let války v Sýrii: 470 tisíc mrtvých a miliony uprchlíků

Podle letošní únorové studie nevládní organizace Syrian Centre for Policy Research (SCPR) zahynulo v bojích v občanské válce na 400.000 Syřanů a dalších 70.000 jich přišlo o život kvůli nedostatku zdravotní péče či čisté vody. Syrská organizace pro lidská práva (OSDH) uvádí přes 270.000 mrtvých, z toho na 80.000 civilistů.

V Sýrii, která měla před válkou na 23 milionů obyvatel, je údajně až deset milionů vnitřních běženců a na šest milionů Syřanů odešlo ze země, což se označuje za nejhorší uprchlickou katastrofu od situace po genocidě ve Rwandě v 1994.

Nejvíce uprchlíků (asi dva miliony) je v Turecku, asi 1,1 milionu v Libanonu, na 630.000 v Jordánsku, čtvrt milionu v Iráku a přes 130.000 v Egyptě. Loni též podle údajů Mezinárodní organizace pro migraci (IOM) dorazilo více než 1,1 milionu lidí z oblasti Blízkého východu do Evropy, většina z nich zamířila do Německa. Zhruba polovinu příchozích tvoří podle IOM uprchlíci ze syrské války.

Podle OSN je v Sýrii i na 490.000 lidí, kteří potřebují pomoc v obležených místech.

Ekonomika země se podle odborníků propadla o tři desetiletí zpět, hospodářské ztráty se odhadují na 255 miliard dolarů (6,1 bilionu Kč). Válka a zničila velkou část průmyslových kapacit a infrastruktury Sýrie. Těžba a vývoz ropy klesly o 90 procent, podle nedávného odhadu ministerstva ropného hospodářství činí ztráty v ropném a plynárenského sektoru na 58 miliard dolarů. Asi 13,8 milionu Syřanů podle výzkumu přišlo kvůli válce o svůj zdroj obživy. Země se také propadla do tmy, podle odhadů nefunguje na 83 procent osvětlení.

Podle odhadů syrská vláda nyní kontroluje zhruba 30 procent území Sýrie (v roce 2013 ovládala o deset procent více), kde žijí dvě třetiny obyvatel. Zbytek Sýrie je v rukou různých povstaleckých skupin, radikálové z Islámského státu (IS) ovládají na 40 procent území s asi 15 procenty obyvatel, další povstalecké skupiny ovládají na 20 procent území a okolo deseti procent Sýrie je pod nadvládou Kurdů.

Nejradikálnější a nejmocnější opoziční silou je sunnitský Islámský stát (IS), který v červnu 2014 vyhlásil v Sýrii a Iráku chalífát (vládu hlavy muslimské obce). Hlavní sídlo IS je v syrském městě Rakka. IS šokoval svět zabíjením zahraničních rukojmích nebo ničením památek.

Proti pozicím IS v Sýrii zahájily v září 2014 USA a některé arabské země (Jordánsko, Bahrajn, Katar, Saúdská Arábie či Spojené arabské emiráty) letecké údery. K operaci se postupně připojila i Kanada, která však s útoky končí, Británie, Francie nebo Turecko.

Asad využívá podpory Íránu, Číny či Ruska, které zahájilo letecké úderů údajně proti IS loni 30. září. Na straně vlády se v konfliktu od února 2013 vojensky angažuje i libanonské šíitské hnutí Hizballáh.

Syrská armáda, která měla na začátku konfliktu na 300.000 vojáků v bojových jednotkách, je nyní podle odhadů nejméně o polovinu slabší z důvodu úmrtí, zběhnutí či chaosu.

Provládní milice mají celkem 150.000 až 200.000 mužů, nejsilnější jsou Síly národní obrany, které vznikly v roce 2012 a mají asi 90.000 bojovníků. K nim se pojí řada menších skupin původem z Libanonu, Íránu, Iráku či Afghánistánu, z nichž největší je libanonský šíitský Hizballáh, jenž má v Sýrii podle odhadů až 8000 vojáků.

Povstalci a hnutí An-Nusra

Jednou z nejsilnějších povstaleckých skupin je Ahrár aš-Šám. Vznikla v roce 2011 a placena je údajně ze zemí kolem Perského zálivu a z Turecka. Přítomna je na severu země a v Damašku. Původně radikálně salafistická organizace se v poslední době prezentuje jako umírněná. Syrský režim ale tuto formaci odmítá vyjmout ze seznamu teroristických organizací.

Radikální sunnitské hnutí An-Nusra, které se hlásí k teroristické organizaci Al-Káida, je vedle IS nejdůležitější džihádistickou skupinou v zemi. Vede ji abú Muhammad Džulání a Spojené státy ji zařadily na seznam teroristických skupin. Ovládá části území na severozápadě země, převážně v provincii Idlib, kde spolupracuje s dalšími rebelskými formacemi. Přítomna je i na jihu země.

Tyto dvě skupiny patří do povstalecké Armády dobytí, která vznikla loni a která je podle odborníků placena ze zemí kolem Perského zálivu.

V oblasti Damašku také působí skupina Džajš Islám, kterou vedl Zahrán Alúš. Ten byl však loni v prosinci zabit. Také tuto skupinu odmítá oficiální režim vyjmout ze seznamu teroristických organizací. Takzvaná umírněná opozice považuje Džajš Islám a Ahrár aš-Šám za spojence, byť nesdílí jejich ideologii.

Kurdové

Kurdové, kteří žijí v Sýrii na severu a severovýchodě země, brání svá území po odchodu vládních vojsk sami. Podporuje je mezinárodní koalice, která jim například loni pomohla vytlačit radikály z IS z kurdského pohraničního města Kobani, které v září 2014 padlo do rukou IS. Kvůli bojům o Kobani se dalo na útěk do Turecka na 200.000 lidí.

Kurdské milice YPG jsou jedním z nejdůležitějších spojenců západní koalice v Sýrii. Ankara ale YPG i kurdskou Stranu demokratické unie (PYD) považuje za spřízněné ze zakázanou PKK, kterou na seznamu teroristických organizací vede nejen Turecko, ale i Spojené státy a EU. Turecká armáda v minulosti několikrát zasáhla kurdské síly v Sýrii. Kurdové v Sýrii loni téměř ztrojnásobili rozlohu teritoria, které kontrolují.

Opozice

Národní koalice sil revoluce a syrské opozice (NCSROF) je zastřešující koalicí opozičních sil z exilu i ze Sýrie. Vznikla v listopadu 2012 v katarském Dauhá, jejím členem je například Syrská národní rada (SNC). Obě organizace podporuje nebo je jejich členem Svobodná syrská armáda (FSA), která vznikla v roce 2011 z důstojníků a vojáků, kteří dezertovali z vládních ozbrojených sil. Počet jejích příslušníků se odhaduje na 40.000 až 60.000. Jednou z hlavních sil je Jižní fronta, která působí v jižní provincii Dará.

Islámský stát

Radikální sunnitská organizace Islámský stát (IS) má nyní pod kontrolou asi 40 procent území země. IS, který v červnu 2014 vyhlásil v Sýrii a Iráku chalífát (vládu hlavy muslimské obce), ovládá zhruba 80.000 kilometrů čtverečních hlavně v centrální části země, kde ale žije asi 15 procent obyvatel (území ovládané radikály z IS se loni zmenšilo o 10 až 20 procent).

Vůdcem IS je abú Bakr Bagdádí, alias chalífa Ibráhím. Hlavní sídlo IS je nyní v syrském městě Rakka. Odhady počtu bojovníků IS v Sýrii se pohybují v desítkách tisíc. IS také šokoval celý svět zabíjením zahraničních rukojmích nebo ničením kulturních památek.

Témata:  Sýrie,  Islámský stát