Norsko bylo za studené války součástí NATO a s rozvědkami jeho členských států norská rozvědka spolupracovala. Za železnou oponou byli Američané nápadní a pod kontrolou kontrarozvědky. Jejich menší partneři, jako Norové nebo Nizozemci, mohli v tomto ohledu dobře fungovat místo nich. Stejně tak československá rozvědka plnila podobnou úlohu v Norsku ve službách KGB a Sovětského svazu. V rozhovoru s ČTK to řekl norský novinář a spisovatel Terje B. Englund, který se do časů studené války vrací ve své knize Špion, který přišel pozdě.
Publikace, kterou v těchto dnech vydává nakladatelství Prostor, zachycuje neznámou část ve vztazích mezi Československem a Norskem od únorového převratu 1948 do pádu komunismu v roce 1989. Faktografické dílo s podtitulem Československá rozvědka v Norsku v překladu Zuzany Hlavičkové vykresluje konkrétní lidské příběhy a osudy. Autor v něm odhaluje autentický špionážní příběh s mnoha známými postavami - mimo jiné se v knize objeví Milada Horáková, Karel Kryl, spisovatel Egon Hostovský či generál František Moravec. Ukazuje práci zpravodajců na obou stranách rozdělené Evropy.
"Jako novinář jsem tomuto tématu věnoval mnoho článků, takže kniha je vlastně rozšířenou verzí toho, co jsem dříve psal do novin. Použité informace jsou založené na zpravodajském materiálu z pohledu StB, CIA nebo Norské zpravodajské služby," uvedl Englund. K problematice se dostal, když pracoval jako tlumočník z ruštiny pro norskou policii v Oslu.
Podle bohemisty a žurnalisty Englunda, který posledních 25 let žije v Česku, není špionáž tak "sexy", jak by se mohlo zdát podle filmů s Jamesem Bondem. "Když čtete materiály zpravodajců z Osla, tak vám dojde, že šlo do značné míry o úřednickou práci s extrémním množstvím papírování. Příslušníci StB v Norsku byli ambiciózní a chytří, ale až překvapivě nezkušení, takže se dostávali do hledáčku kontrarozvědky a byli pod dohledem Norů," uvedl.
Podle Englund byli východní zpravodajci ke konci 80. let přesvědčeni, že Spojené státy chystají jaderný raketový útok. "Byli tou myšlenkou posedlí, takže například sledovali nábor dárců krve, protože jeho rozšíření znamená, že se armáda zásobí dopředu. Věnovali tomu extrémní množství energie, ale nic jako jaderný útok se nechystalo. KGB a StB byli dobré v získání informací, ale nedokázaly je správně vyhodnotit," podotkl Englund.
Norský novinář a spisovatel Englund se zaměřuje na střední a východní Evropu. Od roku 1993 žije v Praze, kde spolupracoval s Norským rozhlasem a dalšími skandinávskými médii. Je autorem knihy The Czechs in a Nutshell (Češi v kostce), kulturně-historického průvodce pro cizince, který vyšel v Praze roku 2004. Editoval deníkové záznamy medika Václava Polívky In the Morning We Played Quartet (Ráno jsme hráli kvartet; Bloomington 2014), které zachycují nástup totalitního režimu v Československu v letech 1945 až 1948.
Témata: StB, Československo, Norsko
Související
27. října 2024 13:52
23. října 2024 19:46
23. října 2024 16:01
21. října 2024 20:57
21. října 2024 18:26
7. února 2024 15:15
