Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Putin hrozí Evropě jadernou odvetou

Vladimir Putin, ruský prezident
Vladimir Putin, ruský prezident
Foto: kremlin.ru

Ruský prezident Vladimir Putin dnes pohrozil Evropě možnou jadernou odvetou, bude-li souhlasit s rozmístěním nových amerických raket po odstoupení Washingtonu od odzbrojovací smlouvy INF z roku 1987. Po setkání s italským premiérem Giuseppem Contem Putin řekl, že pokud Američané nové rakety do Evropy pošlou, odpoví Moskva zrcadlově.

Zprávu o rozhodnutí prezidenta Donalda Trumpa vypovědět smlouvu o likvidaci raket středního a krátkého doletu (INF) přivezl v minulých dnech do Moskvy bezpečnostní poradce Bílého domu John Bolton. Oznámený krok zdůvodnil zjištěním, že Rusko údajně smlouvu porušuje. Moskva výtky Washingtonu odmítá a varuje před následky.

"Evropa se vystaví nebezpečí možného odvetného úderu Ruska, pokud bude souhlasit s rozmístěním amerických raket na svém území," citovala Putina státní agentura TASS. Jestli se tak přece jen stane, odpoví podle prezidenta Rusko stejně.

O osudu smlouvy, kterou v roce 1987 na summitu ve Washingtonu podepsali tehdejší nejvyšší představitelé Sovětského svazu a USA Michail Gorbačov a Ronald Reagan, by Putin chtěl s Trumpem hovořit 11. listopadu v Paříži, kde chtějí oba státníci oslavit 100. výročí konce druhé světové války. Vůli uspořádat nové setkání Putina s Trumpem už daly najevo obě strany.

Američané podle Putina nepředložili žádné důkazy o tom, že by Rusko smlouvu INF porušilo. "Sami ji přitom porušují," poznamenal ruský vůdce. Kongres podle něj už zařadil finance na vývoj nových raket středního a krátkého doletu do státního rozpočtu.

Témata:  Vladimír Putin Evropa jaderné zbraně

Související

Aktuálně se děje

21. listopadu 2024 13:49

Mezinárodní trestní soud vydal zatykače na Netanjahua a Gallanta

Mezinárodní trestní soud (ICC) vydal zatykače na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a bývalého ministra obrany Yoava Gallanta kvůli údajným válečným zločinům. Soud, který sídlí v Nizozemsku, podle CNN uvedl, že má „rozumné důvody“ se domnívat, že Netanjahu nese trestní odpovědnost za válečné zločiny, mezi něž patří „použití hladovění jako metody války“, stejně jako za „zločiny proti lidskosti zahrnující vraždy, pronásledování a jiné nelidské činy“.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Norský masový vrah Anders Behring Breivik, který v roce 2011 při bombovém útoku a střelbě zabil 77 lidí, stanul v úterý před soudem, aby podruhé požádal o podmínečné propuštění. Breivik si odpykává trest odnětí svobody na 21 let, což je maximální možný trest v Norsku. Podle norského práva má však po deseti letech vězení nárok na slyšení o podmínečném propuštění.