Rozdíl mezi východní a západní Evropou je markantní, všímá si Amerika

Ve srovnání se západní Evropou by se výrazně méně obyvatel středoevropských a východoevropských zemí Evropské unie smířilo s přijetím muslima do rodiny. Zatímco 88 procent dotazovaných Nizozemců a 80 procent Švédů by s takovým nově příchozím příbuzným problém nemělo, v České republice, pobaltských republikách, Polsku či Maďarsku by to muslimové tak snadné neměli.

V průzkumu s bezproblémovým přijetím muslimů do rodiny souhlasilo 12 procent českých respondentů, což je v Evropské unii nejmenší podíl. Naopak na Slovensku kladně odpovědělo 47 procent dotazovaných, což se blíží hodnotám v Německu (55 procent), Rakousku (54 procent) či Británii (53 procent). S větší vstřícností mohou muslimové počítat i ve Francii (66 procent), Španělsku (74 procent) či Finsku (66 procent).

Většina obyvatel zemí označovaných jako západoevropské nepovažuje náboženství za klíčovou součást národní identity. Výjimkami pak jsou Lotyšsko, Estonsko a Česko, které jsou s 84 procenty, 82 procenty a 78 procenty v čele států, jejichž obyvatelé vnímají náboženství jako nedůležitou součást národní identity. Lotyšsko žebříček se Švédskem vede. Za důležité pro národní uvědomění naopak vidí víru země jako Polsko (64 procent), Řecko (76 procent) či Portugalsko (62 procent), kde má ovšem náboženství historicky pevné místo ve společnosti.

Západoevropané v EU se vstřícněji stavějí také k sexuálním menšinám. Většina oslovených v těchto státech souhlasí s manželstvím homosexuálů, východ Evropy takto tolerantní není. I zde jsou ale výjimky. Zatímco Česko se s 65 procenty respondentů, kteří se vyslovili pro uzákonění manželství gayů a lesbiček řadí k západní části EU, Řecko s 26 procenty se kloní spíše k východním a středoevropským státům za někdejší železnou oponou, jako jsou Polsko (32 procent), Litva (12 procent), Maďarsko (27 procent) či Bulharsko (18 procent).

Východoevropané také spíše než Západoevropané souhlasí s tím, že ač jejich národ není dokonalý, tak svou kulturou převyšuje ostatní. V Řecku s takovým názorem souhlasilo 89 procent dotazovaných, v Bulharsku 69 procent, v Polsku 55 procent a v Česku 55 procent. Podobně vysoké přesvědčení ale zastávají i Němci (45), Britové (46 procent) či Finové (49 procent). Nejmenší podpora nadřazenosti vlastní kultury nad ostatní je ve Španělsku (20 procent), Estonsku (23 procent), Belgii (23 procent) či Švédsku (26 procent).

Průzkum institutu Pew Research Center vznikal v letech 2015 až 2017, kdy ve 34 evropských státech odpovědělo na otázky výzkumníků takřka 56.000 dospělých obyvatel. Do sondáže byly zahrnuty i nečlenské země EU, z unijních států pak do něj nebyly zapojeny Lucembursko a Slovinsko.

Témata:  Evropa,  EU