Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

PiS dostala přes prsty. Ve velkých městech prohrála

Varšava
Varšava
Foto: Pixabay

Polská vládní konzervativní strana Právo a spravedlnost (PiS) podle odhadů prohrála nedělní druhé kolo voleb starostů ve velkých městech Krakov a Gdaňsk. Stále však není jasné, jak místní volby dopadly ve stovkách dalších obcí, upozornila v noci na dnešek agentura AP. V menších obcích a na vesnicích přitom mívají tradičně silnější podporu konzervativci.

Na polské místní volby se tentokrát podle AP soustřeďuje větší mezinárodní pozornost kvůli vzestupu populistických vlád v Evropě i jinde ve světě. Právě polská PiS zaujímá podobně jako americký prezident Donald Trump nebo maďarská a italská vláda příkrý postoj vůči migraci. Varšava má navíc spory s EU kvůli polské soudní reformě.

Výsledky prvního kola komunálních voleb, které se uskutečnilo před dvěma týdny, a některé odhady výsledků druhého kola ukazují, že obyvatelé větších měst populistický přístup k vládnutí odmítli.

Právě ve velkých městech se za poslední tři roky, kdy je PiS u moci, konalo mnoho protivládních demonstrací. Vládní strana však mezitím upevňovala svou pozici ve venkovských oblastech.

Druhé kolo voleb starostů se konalo v 649 obcích. Utkali se v nich vždy dva nejúspěšnější kandidáti z prvního kola. Už v prvním kole byli potřebnou nadpoloviční většinou zvoleni starostové měst jako Varšava, Poznaň a Lodž, v nichž zvítězila centristická proevropská koalice v čele s opoziční Občanskou platformou.

Nyní byl patrně už pošesté zvolen starostou přístavního Gdaňsku Pawel Adamowicz (Občanská platforma). Podle průzkumu společnosti Ipsoso získal kolem 65 procent hlasů a porazil Kacpera Plažyńského z PiS.

V Krakově v čele radnice podle všeho rovněž zůstává dlouholetý starosta Jacek Majchrowski. Odhady mu rovněž přisuzují přibližně 65 procent hlasů v klání proti Malgorzatě Wassermannové z PiS.

Ve městě Kielce volby patrně vyhrál další opoziční kandidát - bývalý vynikající házenkář a trenér národního týmu Bogdan Wenta.

Místními volbami začíná série hlasování. Příští rok v květnu budou Poláci vybírat zástupce do Evropského parlamentu, na podzim téhož roku pak poslance národního parlamentu a na jaře 2020 je čeká volba prezidenta.

Témata:  Polsko Právo a spravedlnost

Související

Aktuálně se děje

12:24

Počasí zaúřaduje. K intenzivnímu sněžení se přidá i další jev

Na Moravě a ve Slezsku může napadnout ještě o pár centimetrů více, než se původně předpokládalo. Vyplývá to z nejnovějšího znění výstrahy, v němž Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) upřesnil její časovou a územní platnost. Meteorologové zároveň přidali varování před silným větrem. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Norský masový vrah Anders Behring Breivik, který v roce 2011 při bombovém útoku a střelbě zabil 77 lidí, stanul v úterý před soudem, aby podruhé požádal o podmínečné propuštění. Breivik si odpykává trest odnětí svobody na 21 let, což je maximální možný trest v Norsku. Podle norského práva má však po deseti letech vězení nárok na slyšení o podmínečném propuštění.