PiS dostala přes prsty. Ve velkých městech prohrála

Na polské místní volby se tentokrát podle AP soustřeďuje větší mezinárodní pozornost kvůli vzestupu populistických vlád v Evropě i jinde ve světě. Právě polská PiS zaujímá podobně jako americký prezident Donald Trump nebo maďarská a italská vláda příkrý postoj vůči migraci. Varšava má navíc spory s EU kvůli polské soudní reformě.

Výsledky prvního kola komunálních voleb, které se uskutečnilo před dvěma týdny, a některé odhady výsledků druhého kola ukazují, že obyvatelé větších měst populistický přístup k vládnutí odmítli.

Právě ve velkých městech se za poslední tři roky, kdy je PiS u moci, konalo mnoho protivládních demonstrací. Vládní strana však mezitím upevňovala svou pozici ve venkovských oblastech.

Druhé kolo voleb starostů se konalo v 649 obcích. Utkali se v nich vždy dva nejúspěšnější kandidáti z prvního kola. Už v prvním kole byli potřebnou nadpoloviční většinou zvoleni starostové měst jako Varšava, Poznaň a Lodž, v nichž zvítězila centristická proevropská koalice v čele s opoziční Občanskou platformou.

Nyní byl patrně už pošesté zvolen starostou přístavního Gdaňsku Pawel Adamowicz (Občanská platforma). Podle průzkumu společnosti Ipsoso získal kolem 65 procent hlasů a porazil Kacpera Plažyńského z PiS.

V Krakově v čele radnice podle všeho rovněž zůstává dlouholetý starosta Jacek Majchrowski. Odhady mu rovněž přisuzují přibližně 65 procent hlasů v klání proti Malgorzatě Wassermannové z PiS.

Ve městě Kielce volby patrně vyhrál další opoziční kandidát - bývalý vynikající házenkář a trenér národního týmu Bogdan Wenta.

Místními volbami začíná série hlasování. Příští rok v květnu budou Poláci vybírat zástupce do Evropského parlamentu, na podzim téhož roku pak poslance národního parlamentu a na jaře 2020 je čeká volba prezidenta.

Témata:  Polsko,  Právo a spravedlnost