Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Češi se radovali předčasně? Zrušení změny času se nejspíš odloží

Ilustrační foto
Ilustrační foto
Foto: Mariusz Stankowski / INCORP images

Střídání mezi letním a zimním časem mělo v zemích Evropské unie proběhnout naposledy příští rok. Evropská komise tak reagovala na veřejnou anketu, ve které se drtivá většina ze 4,6 milionů respondentů vyslovila pro zavedení jednotného času. Nyní to však vypadá, že se termín posune.

Podle informací webu Politico.eu budou ministři některých členských zemí žádat o posunutí termínu na rok 2021. Mezi státy, které budou tuto změnu navrhovat jsou například Portugalsko, Řecko nebo Holandsko.

V textu, ze kterého Politico cituje, se píše, že je potřeba dalšího výzkumu. Ten by měl potvrdit, nebo vyvrátit prospěšnost takovéto změny. „Neexistují přesvědčivé závěry, které by dokazovaly, že výhody letního času převažují nad nepříjemnostmi spojenými se současným režimem střídání časů.“

Původní plán, který představil prezident Evropské komise Jean-Claude Juncker stanovoval duben 2019 jako nejzazší termín, do kterého mají země rozhodnout o tom, jaký čas si ponechají. Některé země proto plánují provést mezi svými občany celostátní průzkum a na jeho základě poté rozhodnout.

Výhrady k příliš rychle zaváděné změně měli především ministři dopravy, kteří se obávali zmatku, jenž by bez potřebné přípravy mohl nastat. S posunutím termínu na rok 2021 přišlo Rakousku, které nyní Evropské unii předsedá.

Témata:  čas,  Evropská komise (EK),  EU

Aktuálně se děje

25. září 2026 13:16

Nové informace k vyšetřování útoku na Soukupa. Podnikatel nebude spokojený

Jaromír Soukup už pěkných pár týdnů spoléhá na středočeské policisty, kteří vyšetřují srpnové napadení, po němž skončil v nemocnici, kde se musel podrobit několika operacím. Vyšetřovatelé případu ho ale stále nemohli uklidnit zprávou, že pachatele dopadli. 

Zdroj: Dan Šrámek

Další zprávy

Vědci

Vědci dokázali nevídané: Do mozku myší implantovali lidské buňky

Američtí vědci úspěšně vypěstovali myši, v jejichž mozcích fungují lidské buňky. Průlomový výzkum publikovaný v časopise Nature probíhal pod nezávislým etickým dohledem. Odborníci zdůrazňují, že ačkoliv část mozkové tkáně hlodavců pochází z člověka, nejedná se o zvířata myslící lidským způsobem.