reklama

Cílem migračního paktu je podpora bezpečné, řízené a legální migrace a snížení počtu případů pašování lidí a obchodování s nimi. Dohoda se zabývá i tím, proč lidé migrují, jak migranty chránit, jak je integrovat a jak umožnit jejich návrat domů.

Pakt letos v červenci předběžně schválilo přes 190 členských zemí Organizace spojených národů. Na konferenci v Marrákeši by měl být nijak nezavazující dokument jen formálně přijat, nebude se o něm hlasovat ani se nebude podepisovat.

Jako první se o paktu odmítly vůbec bavit loni Spojené státy. Už krátce před červencovým schválením se pak začaly ozývat další kritické hlasy. V Evropské unii se postupně k němu odmítly připojit všechny čtyři země visegrádské skupiny - Česko, Slovensko, Maďarsko a Polsko - a také Lotyšsko a Bulharsko.

České vládě na dokumentu vadí, že se do něj nedostaly některé její priority, třeba jasné rozlišení mezi legálními a nelegálními migranty nebo označení nelegální migrace za nežádoucí. Na Slovensku kvůli odmítnutí dokumentu uvažoval o demisi ministr zahraničí Miroslav Lajčák, který se na vyjednávání paktu jako předseda Valného shromáždění OSN podílel.

Napětí vyvolal pakt i v Chorvatsku mezi vládou, která ho přijmout chce, a prezidentkou Kolindou Grabarovou Kitarovičovou, jež odmítla do Marrákeše cestovat. V Belgii se dokument v sobotu večer postaral o rozpad vládní koalice, z níž vystoupil její nejsilnější člen Nová vlámská aliance (N-VA) kvůli rozhodnutí premiéra v Marrákeši s paktem souhlasit.