reklama

Povstání Tibeťanů proti čínské nadvládě z 10. března 1959 bylo tvrdě potlačeno čínskou armádou. Zásah nepřežilo 87.000 Tibeťanů, tibetský duchovní vůdce dalajlama poté uprchl do indického exilu následován tisíci svých stoupenců.

Peking považuje dalajlamu, nositele Nobelovy ceny za mír za rok 1989, za nebezpečného separatistu. Dalajlama opakuje, že chce pouze větší autonomii pro Tibet a skutečné náboženské, politické a kulturní svobody.

Oficiální list Tibet Daily nicméně v dlouhém komentáři zveřejněném ve čtvrtek večer uvedl, že 83letý dalajlama se nikdy nevzdal propagace tibetské nezávislosti, a odmítl jeho tvrzení, že se snaží hledat střední cestu. "Ať už se tomu říká střední cesta nebo vysoký stupeň autonomie, cílem je odporovat stranickému vedení, socialistickému systému a systému etnických autonomních oblastí," píše se v deníku.

Podle něj se dalajlama "snaží využívat nepřátelská západní média k šíření pomluv na adresu Číny a k propagaci samostatnosti Tibetu, přičemž ignoruje svobody a respekt, jichž Tibeťané požívají".

Výročí tibetského povstání z března 1959 je v Číně citlivým datem a Peking v obavách z nepokojů pravidelně přijímá v tuto dobu přísná bezpečnostní opatření. V březnu 2008 protesty vedené buddhistickými mnichy proti čínské nadvládě v Tibetu přerostly v nepokoje, při nichž tibetští výtržníci ve Lhase zapalovali obchody a střetávali se s většinovými Číňany (Chany). Násilnosti si tehdy vyžádaly podle oficiálních údajů 19 lidských životů.