reklama

Pro Spojené státy jsou jednotky SDF nejspolehlivějším partnerem v boji s Islámským státem v Sýrii. Turecko však označuje kurdské milice za teroristy navázané na Stranu kurdských pracujících (PKK) a dlouhodobě se obává jejich rostoucího vlivu. V minulosti proto již dvakrát vyslalo své vojáky do Sýrie s cílem vytvořit u hranic nárazníkové pásmo. Američané, stejně jako například Evropská unie, vedou PKK na seznamu teroristický skupin. Na rozdíl od Turecka však odlišují mezi tureckou PKK a syrskými YPG, které naopak vojensky podporují.

Spojené státy varovaly, že by vojenskou invazi turecké armády a spřátelených milic považovaly za nepřijatelnou. Důvodů je několik. Jednotky SDF v současnosti s podporou koalice v provincii Dajr az-Zaur bojují se zbytky Islámského státu. V pátek obsadily město Hadžín, které teroristé drželi a bylo považováno za jejich poslední baštu. Jakákoliv turecká ofenzíva na severu země by zákonitě vedla k zastavení této kampaně. Již v listopadu ostatně reagovalo velení SDF dočasným pozastavením operace poté, co turecká armáda ostřelovala některé jejich pozice na severu Sýrie.

Dalším důvodem je právě přítomnost amerických vojáků, kteří by mohli být případnými boji ohroženi. Turecká média o víkendu informovala, že Američané již varovali proturecké militanty, aby se nepřidávali k případné invazi. „Jakékoliv zapojení FSA bude považováno za napadení amerických a koaličních jednotek a povede k přímé konfrontaci se Spojenými státy. Americké jednotky a síly SDF jsou propojené a SDF proto nemohou být napadeny, aniž by byly zároveň napadeny také naše jednotky.“

Předpokládá se, že v současnosti v Sýrii operuje asi 2200 amerických vojáků. Fungují jako poradci, pomáhají s výcvikem, ale účastní se i některých bojových operací a poskytují dělostřeleckou podporu. Trumpův národní bezpečnostní poradce John Bolton navíc v září oznámil, že americké jednotky v zemi zůstanou, dokud se ze Sýrie nestáhne Írán. Mezi odborníky se stále častěji mluví o tom, že po porážce Islámského státu bude právě zadržování Íránu hlavním americkým cílem v zemi.

Napětí mezi Ankarou a Washingtonem kvůli podpoře kurdských milic není ničím novým. Již v červenci 2017 informovala turecká státní agentura Anadolu o poloze amerických základen v Sýrii, za což si Turecko vysloužilo kritiku Pentagonu. V srpnu 2016 zahájila turecká armáda a jí podporované skupiny syrských rebelů operaci „Štít Eufratu“, která měla za cíl vyhnat z příhraničního pásma Islámský stát a zároveň zamezit Kurdům v dalším postupu.

Invazi předcházelo dobytí města Manbidž jednotkami SDF s podporou Američanů. Prezident Erdogan, který dlouhodobě varoval, že nedovolí šíření vlivu Kurdů na západ od Eufratu, proto nařídil vojenskou operaci. Američané pak v oblasti rozmístili svoje vlastní jednotky, s cílem zamezit eskalaci mezi Kurdy a Tureckem. V rámci snižování napětí začaly letos v listopadu u města patrolovat společné americko - turecké hlídky.

V lednu letošního roku Turecko, opět s podporou spřátelených milic, provedlo invazi do převážně kurdského kantonu Afrín v severozápadním cípu Sýrie. Operace „Olivová ratolest“ po počátečních neúspěších dosáhla svého cíle a vyhnala jednotky YPG z oblasti. Washington kritizoval Ankaru, že tato operace ohrozila boj proti Islámskému státu, žádné další důraznější kroky však nebyly podniknuty. Nyní je však situace odlišná. V Afrínu neměli Američané žádné svoje vojáky a jednotky YPG tam nebojovaly s Islámským státem. Pokud Erdogan skutečně nařídí vojenskou invazi na východním břehu Eufratu, bude pravděpodobně konfrontace mnohem krvavější, než operace v Afrínu. Tentokrát se totiž Kurdové nebudou mít kam stáhnout. Při bojích o města Kobani, Manbidž nebo Rakka navíc utrpěli citelné ztráty a není pravděpodobné, že by se jich nyní vzdali bez boje. V reakci na Erdoganovo prohlášení se již nechali slyšet, že jsou „na jakýkoliv útok připraveni a tvrdě na něj odpoví“. 

15 komentářů (Poslední 19.12. 19:26) Napište svůj názor

reklama