Čína 2.0. Tu první zničila před tisíci lety obří katastrofa

Čínští vědci publikovali v prosinci v akademickém časopise Chinese Science Bulletin novou studii, podle které bylo pobřeží Jihočínského moře v roce 1076 zasaženo vlnou tsunami. Informuje o tom stanice CNN. Na výzkumu se podíleli vědci z University of Science and Technology of China (USTC) a East China Normal University.

Studie je založená především na archeologických a sedimentárních nálezech, opírá se také o historické záznamy, které se dochovaly. Ty informují o velké vlně, která zasáhla čínské pobřeží v provincii Kuang-tung (Guangdong) za vlády dynastie Song okolo roku 1076. Důsledky tsunami byly podle vědců ohromné a vedly k „drastickému kulturnímu poklesu“, který se podařilo dotáhnout až asi po 500 letech.

Provincie Kuang-tung je dnes nejlidnatější a nejbohatší oblastí v Číně. Jen v deltě Perlové řeky, žije v obrovské magalopoli, sestávající z několika měst, více jak 68 milionů lidí. Města Hong Kong, Macau nebo Šen-čen všechna leží v místech, která byla vlnou tsunami před zhruba tisíce lety zasažena.

Výzkumníci poprvé narazili na stopy možné paleotsunami v roce 2013, při průzkumu na Lincolnově ostrově. Ten leží v Jihočínském moři a je součástí Paracelských ostrovů, které jsou předmětem územního sporu mezi Čínou, Taiwanem a Vietnamem. „Objevili jsme sedimentární a biologické důkazy, které naznačovaly, že před zhruba tisícem let zasáhla ostrov vlna tsunami,“ napsali vedoucí vědeckého týmu Sun Liguang a Xie Zhouqing.

Mezi těmito důkazy byly velké kameny a kusy korálů, které se nacházely daleko od pobřeží a podle vědců se na místo nemohly dostat jinak, než působením velké vlny. Podle počítačových modelů způsobilo nejspíš tsunami zemětřesení s epicentrem v Manilském příkopu. V nové studii se proto zaměřili na prozkoumání oblasti u čínského pobřeží, konkrétně na ostrově Nan´ao.

Důkazy opět potvrdily jejich hypotézu. „Velké balvany, které obvykle k přesunu potřebují silné vlny, byly rozmístěny v okolí míst, kde jsme odebíraly vzorky,“ napsali výzkumníci. Ve vzorcích byly také mušle a kusy korálů. „Tyto důkazy velmi podporují (hypotézu), že jihovýchodní pobřeží ostrova zasáhlo paleotsunami.“ Archeologické nálezy z doby před tsunami se nacházely ve velkém počtu, poté však na několik staletí četnost výrazně poklesla. Z toho vědci dovozují, že měla přírodní katastrofa zásadní dopad na život lidí v oblasti.

Autoři studie varují před podceňováním rizika. V roce 2007 zkoumali američtí a čínští vědci seismickou hrozbu v oblasti a došli k závěru, že riziko tsunami je velké. „Jihočínské moře s přilehlým Filipínským mořem, ohraničené Manilským příkopem, je skvělým kandidátem pro fenomén takových ničivých vln,“ uváděli. Velkým problémem by pak mohla být nadmořská výška Kuang-tungské provincie, která je velmi nízká. Hong-kong a některá další města jsou z části dokonce postavena na uměle navršené půdě. I poměrně malá vlna tsunami by tak mohla mít děsivé následky.

Katastrofa v japonské Fukušimě pak upozornila na rizika pobřežních jaderných elektráren. Podle stanice CNN je na jižním pobřeží Číny v provozu sedm jaderných elektráren a čtyři další se staví. Peking sice na událost ve Fukušimě reagoval kontrolami ve svých zařízeních a nařídil nápravu nedostatků, ani v Japonsku se však nečekalo, že může vlna tsunami elektrárnu poškodit. Věděcký tým proto upozorňuje, že by „riziko mělo být zváženo při plánování a konstrukci dalších jaderných elektráren v oblasti.“

Témata:  tsunami,  Čína,  vlny / tsunami