Před dvěma lety byl anektován Krym. Poloostrov je v krizi a žádná prosperita nepřišla

Krymský poloostrov, který leží na jihu Ukrajiny mezi Černým a Azovským mořem, patřil do roku 1954 Rusku. Při příležitosti oslav 300. výročí připojení Ukrajiny k Rusku daroval nejvyšší představitel Sovětského svazu Nikita Chruščov v únoru 1954 Krym Ukrajinské SSR.

Cesta Krymu, na jehož území se dříve nacházela ukrajinská Krymská autonomní republika a kde Rusko mělo od Ukrajiny dlouhodobě pronajatu sevastopolskou námořní základnu, pod nadvládu Ruska trvala asi tři týdny.

Ještě v únoru 2014 obsadili parlament na Krymu a budovu místní vlády neoznačení vojáci. Ruský parlament potom schválil 1. března 2014 záměr prezidenta Vladimira Putina nasadit na Krymu vojáky kvůli údajně potřebě chránit životy Rusů na Krymu.

Sám Putin ještě 4. března tvrdil, že na Krymu prý neoperují ruští vojáci, ale jen "ozbrojené síly sebeobrany". Později Putin uvedl, že připojení poloostrova k Rusku napomohli vojáci ruských speciálních sil, jakož i jeho připravenost uvést jaderné zbraně do pohotovosti.

Pro připojení Krymu k Ruské federaci se v referendu vyslovilo 96,8 procenta hlasujících (volební účast činila 83,1 procenta). Krymský parlament v reakci na výsledek referenda, které odmítly USA i EU, následně vyhlásil nezávislost Krymu a požádal o připojení k Rusku. Putin nezávislost Krymu uznal a připojení Krymu k Rusku formálně stvrdila 21. března ruská Rada federace.

Západ vzápětí uvalil na Rusko sankce, které se dotkly i některých klíčových subjektů na Krymu a které zakazují členským státům účast na investičních a infrastrukturních projektech na poloostrově. Sankce tak ještě zhoršily dopravní spojení Ruska s Krymem, což narušuje jeden z hlavních příjmů Krymu - turistický ruch. Loni turistů sice přibylo, ale stále jsou jejich počty menší než před anexí.

Krym se po anexi zatím nedočkal slibované prosperity, kterou měly zařídit mohutné ruské dotace. Platy a sociální dávky se po připojení k Rusku sice na Krymu zvýšily, nárůst ale zcela pohltila vysoká inflace, vyvolaná prudkým poklesem příjmů za prodej ropy a západními sankcemi. Ukrajinská vláda také koncem roku rozhodla o tom, že končí veškeré obchodní styky s Krymem. Vyloučena bude jen přeprava osobních věcí cestujících, "sociálně významné zboží" a humanitární pomoc.

Situaci také komplikuje přerušování dodávek elektřiny z Ukrajiny na Krym. Rusko v reakci na ukrajinskou energetickou blokádu poslalo na poloostrov generátory a prezident Putin počátkem loňského prosince osobně spustil první linii dálkového podmořského vedení z ruské pevniny. Nejpozději do léta má být Krym zcela nezávislý na ukrajinských dodávkách.

Podle mezinárodní organizace na ochranu lidských práv Human Rights Watch (HRW) se od ruské okupace poloostrova zhoršila situace v oblasti lidských práv. Na pronásledování si stěžují hlavně Krymští Tataři.

Témata:  Krym,  Ukrajinská krize,  Rusko