Čína v tichosti zavedla zbraň, která mění vše. A americká armáda má strach!

Zatímco před supermoderní stíhačkou J-20 je ještě dlouhý vývoj a bude trvat, než se z ní stane plně bojeschopný stroj. I nová letadlová loď je stále v testovacím provozu a není srovnatelná s letadlovkami US NAVY.  Dong-Feng - 26 tedy "Východní vítr - 26 " je ovšem něco jiného. Raketa byla poprvé světu odhalena na přehlídce k 70. výročí konce 2. světové války v roce 2015. DF-26 je již hrozbou naprosto reálnou a plně připravenou k nasazení. Co je na této raketě tak nebezpečného?

DF-26 je balistická raketa středního doletu na pevné palivo s doletem mezi 3000 až 5170 kilometrů.   Nosnost DF-26 se odhaduje na 1200 až 1800 kilogramů a může nést jak konvenční, tak nukleární hlavici. Odpalovací zařízení DF-26 se nachází na dvanáctikolovém nákladním voze a je tedy mobilní a je proto těžké rakety najít a zneškodnit. Proč však z nich mají Američané takovou obavu?

V první řadě je to první raketa středního doletu, která dokáže zasáhnout z pevniny prakticky bez možnosti obrany středobod amerických operací v Jihovýchodní Asii – ostrov Guam. Z letecké základny Andersen, které se na něm nachází mohou operovat letecké síly včetně nejtěžších bombardérů B-52. Pokud by se základnu podařilo vyřadit, Pekingu by to značně usnadnilo situaci v případném konfliktu v Jihočínském moři a dovolilo by mu to získat leteckou převahu. DF-26 proto u amerických médií přezdívku „Guam killer“ tedy „Vrah Guamu“.

Daleko horší je ovšem pro Američany unikátní vlastnost, kterou DF-26 a modernizovaná verze starší DF-21D má. Je to první balistická protilodní raketa na světě a je schopná na 5000 kilometrů zasáhnout a potopit jakoukoliv loď. Je nepochybné, že prvním cílem těchto střel, by se v případném konfliktu stala páteř amerického námořnictva tedy letadlové lodě. Pokud by k tomu došlo, nebylo by námořnictvo USA schopno v oblasti nasadit letectvo. Navíc zničení a potopení letadlové lodi, tedy symbolu americké moci, by bylo pro Ameriku obrovskou morální ranou.

Američané v posledním roce byli v Jihočínském moři velmi aktivní a často docházelo k až provokačním plavbám kolem ostrovů na kterých jsou čínské vojenské základny. K nejnebezpečnějšími incidentu došlo v září loňského roku, kdy téměř došlo ke srážce amerických a čínských válečných lodí u jednoho z ostrovů Paracelského souostroví. V reakci na to a na společné cvičení britských a amerických vojenských lidí v oblasti na začátku ledna, Čína oznámila, že v oblasti rozmístila DF-26. V novoročním projevu k vojákům také prezident Si Ťin-Pching vyzval k přípravě k boji.

Je to jasné varování Washingtonu. Peking si do své sféry vlivu již beztrestně nenechá zasahovat a je připraven si jej bránit. Na druhou stranu, je to i varování pro sousední země, a především Tchaj-wan. Ty začínají mít z mocenských ambicí Číny čím dál tím větší obavy. Japonsko již ohlásilo rozsáhlý zbrojní program a předpokládá se, že do spirály zbrojení se brzy připojí i Jižní Korea a Vietnam. Situace v Jihočínském moři a Jihovýchodní a Východní Asii může být ještě daleko vyhrocenější než dnes. Konflikt, který by zde vypukl by mohl přerůst ve válku s důsledky na celý svět.   

Témata:  Čína,  Čínská lidová osvobozenecká armáda,  USA,  námořnictvo,  Si Ťin-pching 1,  raketa DF-26